Hasič likviduje čtyřicetihektarový požár lesa a pole u Fulneku na Novojičínsku.

Hasič likviduje čtyřicetihektarový požár lesa a pole u Fulneku na Novojičínsku. (8. srpna 2013) | foto: HZS MSK

Plech o plech, kámen o kámen. A rázem v horku hoří hektary obilí

  • 1
Stačí jiskra a je zle. Horké a suché počasí tento týden pořádně zaměstnává hasiče Moravskoslezského kraje. Vyjíždějí k požárům obilí, domů i stodol. Jen za první tři dny tohoto týdne hořelo v kraji téměř třicetkrát.

Ve čtvrtek například řepkové strniště v Jistebníku nedaleko Ostravy, čtyřicet hektarů pole i lesa u Fulneku na Novojičínsku, předevčírem devět hektarů pšenice v Děhylově na Opavsku.

Hasiči v Moravskoslezském kraji se potýkají se sérií vzplanutí polí. Od začátku srpna hasiči vyjížděli ke třem desítkám podobných případů, třeba v úterý zasahovali na patnácti hektarech obilí v Hati na Opavsku.

"V případě Hati už známe příčinu, šlo o vzplanutí při provozu kombajnu. Stačí, aby zavadil kov o kov nebo se do kombajnu dostal kámen. Vyskočí jiskra a v takovém horku je to pak rychlé," popisuje mluvčí krajských hasičů Petr Kůdela.

Oheň v Hati způsobil více než třísettisícovou škodu. Pole se muselo zaorat. V Děhylově shořelo obilí za čtvrt milionu.

Hasiči vydali varování. Pozor na chování v lese

Zatímco u lesních porostů se zatím počet požárů nezvýšil, právě u travin a obilí je dlouhotrvající horko výrazně znát. Škody se v těchto případech šplhají minimálně na sta tisíc korun.

Kvůli vedru a suchu tak hasiči vydali varování. Nechodit do lesa, nejezdit tam autem, neodhazovat nedopalky, nepálit trávu. A být obezřetný i při grilování.

"Vypalování trávy na zahrádkách je hodně problematické. Především senioři nedokážou rychle zareagovat. Také grilování teď doporučujeme na pevném povrchu, například na zámkové dlažbě," uvádí Kůdela.

Spalovat nyní je možné jen suchý zahradní odpad na ohraničeném ohništi. Lidé by i v tomto případě ale měli mít u sebe připravený kyblík s vodou nebo pískem.

Zákaz vstupu do lesů zatím na pořadu dne není, k tomu by došlo v případě, že by vedra a sucha trvala ještě několik dalších dní.

Problémy mají i záchranáři a ochránci přírody

Hasiči ale nejsou jedinou záchrannou složkou, která se během tropických teplot nezastaví. Moravskoslezští záchranáři mají od pondělí ve srovnání s dlouhodobým průměrem o deset procent vyšší výjezdovost. Ta čítá 300 výjezdů za čtyřiadvacet hodin.

Počet kolapsů, krátkodobé poruchy vědomí, při níž člověk omdlí a po chvíli se opět probere, se teď pohybuje okolo třicítky denně. Je jich dva - až třikrát víc než v jiných obdobích.

"Bývají spojené s poklesem tlaku, dehydratací, přehřátím," uvádí několik příkladů příčin mluvčí záchranářů Lukáš Humpl.

Další desítky výjezdů mají na svědomí dýchací potíže, potíže oběhové soustavy, bolesti na hrudi a záchvaty, třeba epileptické. "Převládají pacienti nad šedesát let, ale výjimkou nejsou ani lidé v produktivním věku a děti," říká Humpl.

Horko dělá velké starosti také ochráncům přírody. Mimo jiné sledují, jak jsou na tom stromy u silnic, a v případě potřeby je zalévají. "Mladé stromy v tomto počasí nesmírně trpí. Mnoho z nich by se deště nemuselo dočkat," komentuje Libor Novák z Českého svazu ochrany přírody.

Při zalévání dobrovolníky každý strom dostává dávku padesáti litrů vody. Ochránci takto ošetřili už stovky mladých dřevin a několik stovek metrů čtverečních keřů. Spolupracují při tom s Ředitelstvím silnic a dálnic.