Obavy provozovatelů lázní se naplnily. Kvůli novému seznamu diagnóz platnému od loňska všem citelně ubylo pacientů "na křížek". Boj o přežití už některá zařízení nezvládají.
Na záchranu v podobě kupce čekají teď třeba zkrachovalé slatinné lázně ve Velichovkách na Náchodsku a v neděli předčasně ukončí letošní sezonu i Lázně Lipová na Jesenicku (více zde).
Podobná situace je i v Moravskoslezském kraji. "Nekrachujeme," ujišťují sice šéfové lázní v Karviné, Karlově Studánce na Bruntálsku, Klimkovicích u Ostravy i rehabilitačního centra v Čeladné na Frýdecko-Místecku. Ale netají, že kvůli úbytku pacientů hrazených pojišťovnami tvrdě šetří, omezují investice a nevyhnuli se propouštění.
Co lázním uškodiloOd loňska platí nová vyhláška regulující lázeňskou péči. Je v ní méně diagnóz, se kterými lze jet do lázní. Ze čtyř na tři týdny zkrátila základní dobu, po kterou hradí pobyt dospělým lidem pojišťovny. Zpřísnila podmínky pro opakované pobyty. Zrušila úhradu takzvaných edukačních pobytů... |
A konkrétně pacienti Lázní Darkov už nemají na výběr. Mohou se léčit jen v novějším Rehabilitačním sanatoriu v Karviné-Hranicích, protože historický komplex se třemi sty lůžky v Darkově zůstává zavřený. Osiřel loni na podzim.
Už neplatí, že se Darkov jistě otevře
Lázně tehdy propustily šedesát sezonních zaměstnanců ze sta a zbytek převedly do sanatoria.
"Stejným způsobem řešíme úbytek pacientů v zimních měsících už několik let," vysvětlovala tehdy mluvčí lázní Eva Kijonková. A obavy místních lidí z toho, že léčebna v Darkově, která má za sebou 145 lázeňských sezon, se tentokrát po zimě už neotevře, vyvracela.
"Darkov se na jaře určitě znovu otevře. Jediný rozdíl proti jiným letům je, že nevíme kdy. Jasno bude v březnu či dubnu. Podle toho, jak se vyvine situace s počtem pacientů hrazených zdravotní pojišťovnou," tvrdila před rokem.
Pokles pacientů "na křížek" a obsazenost jen kolem 65 procent vedla k tomu, že historická léčebna nakonec zůstala zavřená. Jisté je zatím jen to, že letos už se rozhodně neotevře. Její další osud je nejasný.
O domov pro seniory nebyl zatím dostatečný zájem
Vedení lázní v létě sdělilo, že chce její část změnit v domov pro seniory, kteří budou využívat i lázeňské služby. Pořádalo dny otevřených dveří, o které byl zájem. "Jela jsem se podívat, je tam moc hezky, ale na takové bydlení nemám. Chtěli by až 25 tisíc korun měsíčně," říká jedna ze zájemkyň.
"Žádné pevné částky nezazněly, jen jsme v anketě zjišťovali, jaká cena by byla přijatelná. Zmíněná suma byla variantou i s lázeňskými procedurami," říká Kijonková.
Léčebna v Lázních Karviná-Darkov, která se měla změnit na domov pro seniory.
I když samotné ubytování má být levnější, zájemců není tolik, kolik lázně čekaly. "Dáváme dohromady seznam a hledáme jiné možnosti využití areálu," dodala Kijonková s tím, že koncentrací pacientů do sanatoria se zlepšila obložnost i ekonomická situace lázní.
Uzavření Darkova mrzí vedení města i památkáře. "Samozřejmě nám to vadí, ale neovlivníme státní politiku, která je vůči lázním likvidační," říká karvinský primátor Tomáš Hanzel. Dodal, že Karviná dál usiluje o statut lázeňského místa pro Hranice i Darkov a připojila se k memorandu, které upozorňuje na kritickou situaci lázeňství. "Žádáme rychlou změnu," uvedl.
Bez propouštění lidí by hrozil ekonomický kolaps
Karvinští památkáři navíc upozornili, že Lázeňský park v Darkově, který využívá veřejnost, i část staveb v něm jsou chráněné památky.
"Vlastník se o ně stará, letos například opravil Společenský dům a chystá se opravit kapli svaté Anny, což jsou také památky. Bylo by škoda, kdyby areál chátral," dodala mluvčí města Šárka Swiderová.
Stejně těžký rok prožívají i další lázeňská centra. "Po změně úhradových vyhlášek nám klesl obrat o třetinu. Zavírat ani předčasně končit sezonu nebudeme, ale loni na podzim jsme propustili deset procent zaměstnanců a letos na jaře dalších deset procent, jinak by nám hrozil ekonomický kolaps," říká prokurista Sanatorií Klimkovice Jozef Dejčík.
Dodal, že lázně se snaží nahradit výpadek klientů "na křížek" samoplátci. Ti mají zájem o speciální léčbu po mozkové obrně či mrtvici. "Lákáme klienty i z Ruska a arabských zemí, ale není jich zatím moc, takže situace je stále napjatá," říká Dejčík.
Největší problém? Zkrácení doby léčby
Stejný problém jako privátní lázně řeší i ředitel státních lázní Karlova Studánka Radomír Maráček. "Všichni cítíme úbytek pacientů hrazených pojišťovnou," říká.
Největší problém vznikl podle něj tím, že pojišťovny hradí automaticky jen tři týdny pobytu místo původních čtyř. Lázně tak rázem přišly o čtvrtinu příjmů.
"Naštěstí se nám daří zvyšovat počet samoplátců. Jsme obsazeni z osmdesáti procent, z toho jen třetina jsou klienti pojišťoven," říká Maráček s tím, že díky tomu lázně zatím zavírat nemusí, jen v zimě omezí provoz jako každý rok.
"Propouštěli jsme už loni. Letos jsme ale museli omezit služby a zastavit investice do oprav i rozvoje, což však není možné dělat dlouho," dodal. Šéfové lázní netají, že netrpělivě čekají na další vývoj a doufají ve změny po předčasných volbách.
Stínový ministr zdravotnictví plánuje změny
Doufá v to i lékař a senátor za Opavsko Vladimír Plaček, který stojí v čele iniciativy za změnu indikačního seznamu pro lázně. "Obrátili jsme se na Ústavní soud a hned po volbách se obrátíme i na novou vládu. Věřím, že pokud se ministrem zdravotnictví stane Svatopluk Němeček, situaci změní k lepšímu," uvedl senátor Plaček.
Svatopluk Němeček, šéf Fakultní nemocnice v Ostravě, patří jako stínový ministr ČSSD ke žhavým kandidátům. Pokud ho strana nevymění kvůli názoru, že je vhodné zachovat nadstandardní péči... (podrobněji zde).
"Nevím, co bude. Kdybych se ale stal ministrem, přednostně bych řešil lázně, pro které je nynější situace likvidační," říká. "Zvýšil bych cenu výkonů a znovu prodloužil pobyt hrazený pojišťovnou. Pak bych řešil indikační seznam," nastínil.
