Hroby, urnové háje, kolumbárium nebo rozptylová loučka. O všechny tyto prostory plánují města rozšířit své hřbitovy. Radnice totiž stojí před problémem, kam se zemřelými.
Místa posledního odpočinku v mnoha městech a obcích chybí. Rozšiřovat plochy na centrálním hřbitově chtějí například radní ve Frýdku-Místku. „Kapacita začíná být nedostačující. Evidujeme zvýšený zájem o místa v urnovém háji i o místa pro klasické pohřbívání. Hřbitov bychom chtěli rozšířit zhruba o dva hektary, a to do míst, kde v minulosti stávaly velké skleníky. Přibýt by tak mohlo až tři a půl tisíce hrobových míst,“ přiblížil primátor Michal Pobucký.
Nově chce město nechat zbudovat altán s oboustranným kolumbáriem a zónou pro epitafní desky. Vzniknout by měly i nové cesty k rozšířené části. Práce začnou nejdříve příští rok.
Nejmladší město potřebuje více hrobů
„V současné době se zpracovává projektová dokumentace pro územní rozhodnutí, následovat bude vypracování dokumentace pro stavební povolení a prováděcí dokumentace. Hotovy by měly být do března příštího roku. Práce by mohly být zahájeny nejdříve příští léto,“ popsal náměstek primátora Jiří Kajzar.
Přes osmdesát milionů korun investuje do rozšíření hřbitova na Šumbarku město Havířov. Nejmladší město republiky totiž také stárne a zvýšení kapacity pohřebiště řeší už několik let. Práce jsou tady rozděleny do několika fází. „V loňském roce jsme nechali provést takzvané přípravné práce. Spočívaly v odvodnění stávajících i budoucích prostor hřbitova, vybudování všech potřebných sítí pro novou část a nového oplocení části areálu,“ uvedla vedoucí odboru komunálních služeb Zdena Mayerová.
Hlavní stavební práce mají začít už v únoru. „Během této etapy stavby se rozšíří kapacita pohřebiště a postaví se nová smuteční síň. Vznikne prostor pro sto návštěvníků, kanceláře pro pohřební službu, chladicí boxy, přípravna zesnulých nebo čekárna pro pozůstalé,“ upřesnila Mayerová. „Přibudou i nové plochy pro pohřbívání do země, urnové hroby a kolumbária, pietní místo s fontánou, kašny, mnoho zeleně a další část nového oplocení. Celkově vyjde úprava hřbitova na zhruba 85 milionů korun,“ dodala.
Nejvíce se umírá právě na severovýchodě země
Podle statistik si region drží v počtu zemřelých smutné republikové prvenství. „Jen za první až třetí čtvrtletí loňského roku zemřelo v Moravskoslezském kraji 9 621 lidí, což je nejvíce v republice. Pak následoval Středočeský kraj a pak hlavní město Praha. Nejvíce lidí zemřelo v kraji na Karvinsku, nejméně na Novojičínsku,“ uvedla ředitelka Krajské správy Českého statistického úřadu v Ostravě Hana Gurecká.
Podle statistických odhadů by počet zemřelých v regionu klesat neměl. „V projekci počtu obyvatel v krajích se uvádí, že například v roce 2020 by v Moravskoslezském kraji mělo zemřít přes třináct tisíc lidí, v roce 2030 už skoro třináct a půl tisíce,“ pokračovala Gurecká.
V neveselých statistikách často dominuje Karvinsko. „Nedávno jsme rozšiřovali kolumbárium v Mizerově. U centrálního hřbitova v Karviné-Ráji máme v záloze pozemky pro budoucí rozšíření,“ vysvětlila karvinská mluvčí Šárka Swiderová.
Město spravuje celkem šest hřbitovů. Výrazně se pak liší cena pronájmu míst v regionu. Zatímco v Karviné zájemce zaplatí 12 korun za metr čtvereční ročně, v Bohumíně je to například 68 korun, v Opavě pak 116 korun.
Přibývá také takzvaných neplatičů. Zákon o pohřebnictví určuje lhůty, kdy se hrob může likvidovat. Ne vždy ale města lhůty dodržují. Pro oslovené radnice je to totiž citlivá záležitost.
„Pokud neplatič nereaguje nebo je nezvěstný a k hrobu se nehlásí, vyvěšujeme na hřbitovech číselné seznamy nezaplacených hrobů. Po lhůtě v zákoně je možné hrob zrušit a nabídnout jiným zájemcům, zatím jsme ale k této variantě nepřistoupili a popravdě hroby nerušíme,“ zmínila bohumínská mluvčí Lucie Kolková.
