Konečně pohnout s pracemi při odstraňování ropných lagun v ostravských Fifejdách. Vytipovat nová místa pro budování průmyslových zón. Urychlit stavbu silnic, které jsou pro kraj klíčové.
Celkem jednatřicet bodů má balík opatření, která mají pomoct čelit hospodářské a sociální krizi v kraji a která před časem schválila vláda.
31 kroků na pomoc regionu
|
"Balík pomoci" sestavila pracovní skupina, již vede ministr průmyslu v demisi Jiří Cieńciala. Ten na konci července prohlásil: "Dostali jsme se do situace, která vyžaduje krizové řízení. Musí se řešit v úplně jiném časovém horizontu. Najít řešení v týdnech, uskutečnit je v měsících, maximálně letech."
A jak je protikrizová pracovní skupina, jejímiž členy jsou zástupci vlády, kraje či průmyslu, s pomocí daleko? Jak uvedla mluvčí ministerstva průmyslu Jana Dronská, podařilo se celkem výrazně pokročit například u několika projektů zaměřených na revitalizaci území poškozených hornickou nebo hutnickou činností.
"U dvou projektů už bylo zahájeno zadávací řízení a u dalších pěti projektů bude zahájeno do poloviny prosince. Přinesou práci pro stovky lidí," vysvětlila Jana Dronská.
A "odškrtnout" si skupina může i uvolnění další sumy peněz na pokračování likvidace ropných lagun Ostramo. Na to vláda v září schválila až miliardu korun a nyní se chystá příprava vyhlášení tří veřejných zakázek, jejichž vítěz bude v likvidaci lagun pokračovat.
Do konce února má také například vzniknout nová studie, která odpoví na otázku, o jakou kvalifikaci mají zaměstnavatelé v kraji největší zájem. "Tato studie by měla významně přispět k cílení rekvalifikačních kurzů do oborů a kvalifikací, po kterých je v kraji poptávka," sdělila Dronská.
Budoucnost Dolu Paskov? Stát a OKD stále jednají
Přes opatření, která mají kraji pomoct, je takřka jisté, že propouštění nastane. O práci mají přijít třeba horníci Dolu Paskov.
Jak uvedl mluvčí OKD Marek Síbrt, na rozhodnutí uzavřít ke konci příštího roku šachtu, která zaměstnává přes 2,5 tisíce lidí, se nic nemění. Provoz dolu jeho vlastník dnes označuje za výrazně ztrátový. Mluvčí ale připomněl, že evropská legislativa umožňuje podporovat utlumované doly v EU až do roku 2018.
"Nyní vedeme se státem jednání," uvedl Marek Síbrt. A jeho slova potvrdila i Jana Dronská, která řekla, že vzniká "užší" tým, jenž se má budoucností Paskova zabývat.
Jak zástupci průmyslu, které MF DNES oslovila, tak třeba i náměstek hejtmana Josef Babka se shodli, že těžký průmysl je nutné v kraji zachovat. Musí ale projít proměnou a do budoucna se zaměřit například na výrobky s vyšší přidanou hodnotou.
"Znamená to nové investice a inovace, což je jednou z podmínek oživení ekonomiky, potažmo hutnictví v kraji," řekl generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek.
Kraj dává letos na inovační programy 42 milionů
Budoucnost kraje bez průmyslu si neumí představit ani Josef Babka. Je ale podle něj třeba podporovat sofistikované technologie. "Mimochodem na inovační podporu a programy jde letos 42 milionů korun jen z krajských peněz," podotkl náměstek hejtmana.
Podle Marka Síbrta všechny velké průmyslové firmy teď restrukturalizují své hospodářství a přizpůsobují ho novým podmínkám na trzích.
"Právě stabilita těchto firem, třeba i při klesajícím počtu zaměstnanců a nutnosti redukovat nekonkurenceschopné provozy, zajistí to, že desítky tisíc lidí v kraji budou mít nadále práci. A ti, kteří případně z nerentabilních provozů odejdou, najdou své uplatnění jinde," míní Marek Síbrt.
Právě na zajištění rekvalifikace lidí, jimž hrozí propuštění, by měli podle něj tradiční zaměstnavatelé spolupracovat s úřady.
