Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Moravskoslezský kraj jde vstříc větrníkům. Vybírá, kde by mohly stát

  8:25aktualizováno  8:25
Dřív v tom byl mišmaš, teď si Moravskoslezský kraj vyjasňuje, jaké jsou vlastně záměry investorů větrných elektráren. Udělal studii, která mu pomůže určit území, kde by mohly větrníky být. V plánu je až zhruba šedesát elektráren.

Po letech zcela zamítavého přístupu nyní Moravskoslezský kraj mírně obrací. Chystá se do krajského územního plánu začlenit plochy vhodné pro případnou stavbu větrných elektráren. (Ilustrační foto) | foto: Roman ČejkaMF DNES

Zatímco dřív, hlavně za éry Evžena Tošenovského, byli představitelé krajského úřadu striktně proti vzniku větrných elektráren, teď začínají obracet.

Ve "hře", jejíž výsledek velmi zajímá hlavně investory a obce, jejichž vedení o vznik větrníků usiluje, je právě vznikající aktualizovaná podoba krajských zásad územního rozvoje, jinak řečeno krajského územního plánu.

Plány investorů na stavbu větrníků

1. Křišťanovice (6 VTE)
2. Bílčice (9 VTE)
3. Dvorce I. (4 VTE již stojí, jedna se plánuje, 4 stojí v sousedním Olomouckém kraji)
4. Oldřišov (1 VTE)
5. Hošťálkovy (3 VTE)
6. Hlinka (5 VTE)
7. Dívčí hrad (3 VTE)
8. Leskovec I. (1 VTE)
9. Bratříkovice (5 VTE)
10. Moravice-Melč (6 VTE)
11. Nové Lublice (3 VTE)
12. Čaková (6 VTE)
13. Slezské Pavlovice (7 VTE)
14. Hať (2 VTE)
15. Březová (2 VTE v Gručovicích v lokalitě Sever, 2 VTE ve stejné místní části v lokalitě Jih)
16. Dvorce II. (6 VTE)
17. Leskovec II. (7 VTE)
18. Zátor (1 VTE)
19. Starý Jičín (1 VTE)
Pozn.: VTE = větrná elektrárna
Zdroj: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz

Právě do něj zástupci kraje chtějí zapracovat plochy, kde by větrníky mohly - za koordinace s dotčenými obcemi, veřejností a úřady - vyrůst.

Území přitom zástupci kraje nevytipovávají od pasu. Jejich hlavním podkladem je dvojice územních studií dostupných na webu kraje, z nichž jedna je zvlášť zajímavá. Zřejmě vůbec poprvé do určité míry sumarizuje plány investorů. Ti kraji na vyzvání předložili devatenáct záměrů zahrnujících stavbu až zhruba šedesáti větrníků.

Sedm větrných elektráren už v kraji stojí

"Je reálné, že alespoň část těchto elektráren v kraji vznikne," míní náměstek hejtmana Daniel Havlík a připomíná, že v posledních letech na severní Moravě a ve Slezsku vzniklo větrníků sedm, a to ve třech obcích. Ve Veselí u Oder vznikly dvě elektrárny, ve Dvorcích na Bruntálsku čtyři a v Hati na Opavsku jedna.

V některých dalších obcích je příprava stavby už poměrně daleko. Třeba v Moravici na Opavsku. Na hranici jejího území a území sousední Melče mají vyrůst dva větrníky.

"V tuto chvíli jde příprava té stavby mimo nás. Stará se o ni investor, firma Ventureal. K dispozici má už i stavební povolení," popisuje aktuální stav starosta Moravice Josef Dus.

Netají, že vznik větrníků by zajistil nemalý příliv peněz, díky čemuž by obec mohla postavit například rozhlednu nebo dát do pořádku odpady. Jak zároveň ale starosta poznamenává: "Budeme žít dál, ať už elektrárny vzniknou, nebo ne."

V Moravském Berouně nejprve kývli, pak ale větrníky odmítli

Zatímco v některých jiných zemích se investorům větrných elektráren daří, v Česku je situace horší. Třeba Ester Včeláková z firmy Ventureal řekla, že společnost utlumila svou činnost v České republice a do budoucna zde žádné nové projekty nechystá.

A se stavbou větrných elektráren jen pár kilometrů za hranicemi Moravskoslezského kraje, v Moravském Berouně, nedávno pohořela i další společnost, Ostwind. Zastupitelé tu na nátlak veřejnosti odstoupili od smlouvy o vybudování elektráren.

V Moravskoslezském kraji má teď Ostwind v různém stupni přípravy asi šest elektráren. Jak říká jednatel Martin Vojáček, firma čeká, jak se k větrníkům postaví krajský úřad.

V umístění elektráren má stále hlavní slovo krajský úřad

Před takřka třemi roky investoři a další podporovatelé větrníků slavili. Nejvyšší správní soud na podnět starostů několika obcí zrušil tu část krajského územního plánu, která bránila vzniku větrných elektráren. Zdálo se, že stavby větrníků mají zelenou, ale věc měla háček.

Soud totiž zároveň řekl, že větrníky jsou stavby nadmístního významu, a stále tedy spadají do rozhodovací pravomoci kraje.

"V zásadě to funguje tak, že když dnes podáte žádost o změnu územního plánu kvůli stavbě větrné elektrárny, dostanete od kraje zamítavé stanovisko," říká Martin Vojáček s tím, že Ostwind stejně jako další firmy teď čeká, až kraj provede už zmíněnou aktualizaci zásad územního rozvoje.

Krajskou stopku dostali například i představitelé Velké Štáhle na Bruntálsku. V obci větrné elektrárny plánují už asi deset let. Reálně by v ní podle starosty Jiřího Benče mohlo vzniknout osm větrníků.

Obci ale nevyšla snaha o obnovu územního plánu. "Teď je záležitost na mrtvém bodě, víceméně čekáme, jak se k tomu postaví kraj," uvádí Jiří Benč a přiznává, že už je unavený z letitého boje o prosazení větrných elektráren, jež by obci mohly každoročně přinést zhruba milion korun.

Pohled na větrníky ale trvale veřejnost rozděluje. Jejich dlouhodobým odpůrcem je například zastupitel Břidličné Antonín Králík.

Současnou snahu představitelů kraje navrhnout plochy, kde bude stavba větrných elektráren přípustná, označuje přímo za zločinnou.

"Pro krajské zásady územního rozvoje by prioritou číslo jedna měla být soudržnost obyvatel. Záměr určit území vhodná pro větrné elektrárny jde zcela proti tomu. Při každém záměru stavby větrných elektráren bude vždy polovina až tři čtvrtiny obyvatel dané obce proti," uvádí Antonín Králík, podle něhož smlouva s investorem elektrárny způsobuje, že se daná obec nemůže nadále rozhodovat samostatně a demokraticky. A zmiňuje i další z řady možných negativních aspektů větrníků - vylidňování obcí, kde elektrárny vznikají.

Zatímco zástupci kraje plánují určit plochy vhodné pro stavbu elektráren, Daniel Havlík opakuje slova, která zaznívají trvale: i dál bude třeba u každého záměru stavby větrné elektrárny posuzovat, jak ovlivní krajinu a život v ní.







Hlavní zprávy

Statutární město Frýdek-Místek
Právník

Statutární město Frýdek-Místek
Moravskoslezský kraj
nabízený plat: 18 590 - 27 950 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.