Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Most mezi Českem a Polskem? Na jedné straně díra, na druhé sloupek

  14:07aktualizováno  14:07
Lidé z Krnova-Krásných Louček a polského Krásného Pole od sebe dělí jen desítky metrů. Mezi obcemi vede silnice. Ale auto přes hraniční most nepřejede, na polské straně blokuje cestu betonový sloupek, na české dokonce díra.

Přeshraniční silnice mezi obcí Hať na Opavsku a polskými Krzyzanowicemi. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

"Přes hraniční řeku Opavici zde vede betonový most, ve kterém je ale na české straně díra. Na polské straně je asfaltka až k mostu. Před ním ale stojí betonový sloup," líčí situaci v Krásných Loučkách Michal Valenčík.

Neprůjezdné přeshraniční silnice

* Jindřichov - Dabowiec * Slezské Pavlovice - Raclawice Slaskie * Studnice - Raclawice Slaskie * Osoblaha - Nowa Wies * Matějovice - Tarnkowa * Slezské Rudoltice - Równe * Slezské Rudoltice - Dobieszów * Opavice - Opawica * Krásné Loučky - Krasne Pole * Krnov - Bliszczyce * Holasovice -Wysoka * Píšť - Borucin * Antošovice - Chalupki * Prstná - Skrbensko * Prstná - Ruptawa * Mizerov - Zebrzydowice Dolne * Ráj - Kaczyce Dolne * Podobora - Marklowice * Bukovec - Istebna

Valenčík žije v Praze, území na hranicích Česka a Polska v Moravskoslezském kraji ale zná dobře. Před časem se totiž rozhodl, že je spolu s dalšími příhraničními oblastmi Česka projede autem a zjistí, nakolik jsou téměř čtyři roky od vstupu naší země do Schengenu průjezdné silniční hraniční přechody, které se běžně užívaly do roku 1948.

Na Ostravsku je průjezdných 70 procent cest

"Chtěl jsem zjistit, zda už platí idea Evropské unie, že lidé v příhraničních oblastech by už neměli mít dojem, že jsou hranice překážkou bránící jejich setkávání," říká Michal Valenčík.

Postupně navštívil skoro 400 míst, kde se běžně překračovaly hranice za první republiky. Zjistil mimo jiné, že Moravskoslezský kraj je na tom co do průjezdnosti původních silnic nejlépe z příhraničních regionů v zemi.

Průjezdných je tu dle jeho zjištění 70 % původních přeshraničních cest. Případ z Krásných Louček je tedy spíš výjimkou.

Mnoha silnicím stále vévodí sloupky

"Hranice tu jde přesně středem silnice. To znamená, že domy na jedné straně silnice patří Česku, na druhé straně silnice Polsku. Přitom ve středu silnice, kde bývá běžně plná nebo přerušovaná čára, jsou zatlučené betonové sloupky. Přejet do druhého pruhu - za hranici - tak není možné."

Nedávno opravené silnice

* Rusín - Gadzovice (Glubczyce) * I/48 (rekonstrukce bývalého hranič. přechodu a křižovatky) * Třebom - Kietrz * Tworkow - Děhylov * Sciboryce Wielkie - Hněvošice * Kravaře - Raciborz, část Kravaře - Kobeřice

Tak Michal Valenčík líčí situaci, kterou zažil při mapování průchodnosti přeshraničních silnic mezi Karvinou-Rájem a Dolními Kaczycemi v Polsku.

Obě místa původně spojovaly dvě silnice. Jedna je dnes průjezdná, druhá ne.

"Bohužel ještě nikoho nenapadlo sloupky odstranit a zase ze dvou jednopruhových silnic udělat jednu dvoupruhovou," podotýká Valenčík a dodává, že s obdobně rozdělenou silnicí mezi dvěma státy se v kraji setkal i mezi částí Petrovic u Karviné, Prstnou a Skrbenskem. "Jinde v Česku jsem to neviděl."

Kde se oprava chystá

* most mezi obcemi Vávrovice a Wiechowice * most mezi obcemi Držkovice a Dzierzkowice * most mezi obcemi Úvalno a Branice * most mezi Krnovem-Krásnými Loučkami a obcí Krasne Pole

VE VÝSTAVBĚ
*dálnice D47 Bohumín - st. hranice*

Průjezdnost původních přeshraničních silnic v Moravskoslezském kraji je podle něj vůbec největší ze všech příhraničních regionů v zemi.

"Cítil jsem ohromný rozdíl mezi Moravskoslezským a Olomouckým krajem na jedné straně a všemi ostatními příhraničními kraji na straně druhé. Je tu opravdu vidět snaha co nejvíce původních silniček opravit a zprovoznit," říká Valenčík.

V mnoha obcích u hranic zůstali původní obyvatelé

Dobrá průjezdnost česko-polského příhraničí v Moravskoslezském kraji podle něj asi souvisí s tím, že ve velké části zdejšího území nedošlo k odsunu původních obyvatel z obcí u hranic. Poukazuje ale i na stále neprůjezdné přeshraniční cesty. Ty se objevují nejčastěji v západní části kraje, na Osoblažsku a Krnovsku.

Z celkem 65 původních přeshraničních silnic, které v kraji projel, bylo - ač někdy s obtížemi - 46 průjezdných a 16 neprůjezdných.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.