„Věžák nám byl městem svěřen v roce 2013, a to na naše vyžádání, protože jsme měli v plánu získat dotaci na rekonstrukci. Nyní je budova zakonzervovaná a chodíme tam na kontroly,“ přiblížila mluvčí obvodu Jana Pondělíčková. Konzervační provoz přitom ročně vyjde na 50 tisíc korun.
Obvod nyní dokončuje projekt rekonstrukce věžáku s jeho snížením o deset pater. Ve hře je ovšem i demolice s následnou výstavbou nového bytového domu.
„Z původních 20 tisíc bytů v obvodu nám zbylo 1 600, s tím strukturu a skladbu obyvatel moc neovlivníme. A protože je hlad po nájemním bydlení, rádi bychom k tomu využili rovněž tuto lokalitu,“ vysvětlila starostka Moravské Ostravy Petra Bernfeldová.
Podle ostravského výtvarníka a spoluzakladatele Kabinetu architektury Jaroslava Němce je experimentální dům od architekta Jana Slezáka z let 1965 až 1968 příkladem pozdního mezinárodního stylu. „Vzhledem k technickým problémům stavby chápu potřebu budovu přestavět. Byl bych však velice nerad, kdyby o tuto architektonickou ikonu Ostrava přišla.“
Věžák (vpravo) v sousedství známé věže ostravské Nové radnice.
Němec ale uznává, že renovovat takovou stavbu znamená velký problém. Jako jedno z řešení vidí mezinárodní architektonickou soutěž, která by řešila i nejbližší okolí věžáku.
Brzy po dostavbě domu na konci 60. let začaly problémy – do objektu zatékalo, nevyhovující byly únikové východy a v silném větru se budova nakláněla. Proto postupem času byty vystřídaly kanceláře, až byla ostravská verze mrakodrapu zcela uzavřena.
