Před zákonem jsou viník a jeho oběť jasní. Čtyřiadvacetiletý Horváth útočil a bodal nožem, což bylo kvalifikováno jako pokus vraždy. Za to mu hrozí deset až osmnáct let vězení.
Jenže před soudem vyšlo najevo, že alespoň z morálního hlediska role tohoto případu nejsou až tak jasné.
Na jedné straně Horváth. Vychodil osm let zvláštní školy, poté se vyučil pomocným kuchařem. Nikde však nepracoval, jen jednou dělal v chráněné dílně. Ale jen osm dnů, dále už to nešlo.
Od dětství trpěl psychickými problémy, bere léky na deprese a jednou měsíčně dochází k psychiatrovi. Žije ve společné domácnosti s částečně pohybově nemohoucí matkou. Podle znalce dosahuje jeho inteligentní kvocient hodnoty 70, což je už na hranici lehké mentální retardace. Současně ho však uznal trestně odpovědným.
„Dobrý“ kšeft. Za 200 korun prázdná stará peněženka
Na druhé straně jako napadená oběť vystupuje sedmnáctkrát trestaný, stejně starý bruntálský dealer drog. Ve věznici dlí i v současnosti.
Horváth stojí před soudem kvůli události z 3. února. Zatoužil po marihuaně, kterou prý kouří přibližně jednou do měsíce. Zastavil proto starší počítačové hry, za což dostal dvě stě korun. Peníze potom předal dealerovi, který sice údajně kšeftoval hlavně s pervitinem, ale s Horváthem se domluvil, že za uvedený obnos mu může dostat jeden gram marihuany.
„Dal jsem mu peníze a on mi dal do zástavy starou modrou peněženku, ale prázdnou. Čekal jsem na něj, pak mu volal, ale on se mi jen vysmíval. Říkal jsem mu, že jestli mi nevrátí peníze, tak ho podřežu,“ vypovídal muž.
Jeho výslech byl ovšem složitý. Souvislé výpovědi schopen nebyl, soudce se proto dotazoval. I tak si obžalovaný často protiřečil.
Bodat přestal, až uviděl krev
Horváth si nakonec s dealerem domluvil schůzku za bruntálským domovem důchodců a vzal si nůž. „Bál jsem se,“ vysvětlil. Muži se na smluveném místě začali dohadovat, dealer se prý Horváthovi začal vysmívat. „Pak mi chtěl dát ránu. Netrefil se a já mu pak dal pěstí do obličeje,“ vypověděl zhruba 190 centimetrů vysoký Horváth.
Dealer se dal na útěk, ale zakopl o spadlou popelnici. Horváth mu dvakrát šlápl na hlavu, vzal nůž a začal bodat do boku ležícího muže. U toho křičel, že ho zabije. „Tak jsem to ale nemyslel. Úplně se mi zatmělo, nechtěl jsem to udělat. Byl jsem ale vytočený,“ popisoval.
Bodat přestal, když na něj kolemjdoucí křičeli a uviděl krev. „Věděl jsem, že je něco špatně,“ zakončil Horváth. Napadený utrpěl četná těžká zranění, ale přežil.
Kdy padne rozsudek, není jasné, soud pokračuje výpověďmi svědků a znalců.
