Generál Laudon opět jede přes vesnici. Se svou skvostnou knihovnou

Knihovna generála Laudona byla v Rakousku považovaná za ztracenou. Takřka v utajení ležela na několika tuzemských zámcích, nyní vzácné knihy opatruje Muzeum Novojičínska. Výstava nejcennějších exemplářů se v září uskuteční na kunínském zámku.

Ze slupky tvrdého vojevůdce se po prohlédnutí Laudonovy knihovny vyloupne takřka renesanční generálova osobnost.

Vzácné knihy, mapy či plány slavného maršála schraňuje Muzeum Novojičínska, ale už v září budou mít lidé možnost si nejvzácnější kousky prohlédnout na zámku v Kuníně.

Maršál Ernst Gideon Laudon

Slavný rakouský vojevůdce se narodil v roce 1716 a zemřel v Novém Jičíně 14. července 1790.

Vítězil v mnohých bitvách například s Pruskem, v roce 1789 u Bělehradu zastavil vpád Osmanské říše do Evropy.

Dodnes je znám popěvek Generál Laudon jede přes vesnici a oblíbené kletí Himmel Laudon.

Laudon tak opět alespoň symbolicky pojede přes vesnici, jak je známo z lidového popěvku.

"V Rakousku považovali mimořádnou Loudonovu knihovnu za ztracenou, ale dlouhá léta ležela v depozitáři hradu Bítov. Když Národní muzeum coby majitel knihovny muselo prostory vyklidit, tak ji nabídlo našemu muzeu," uvedl kastelán kunínského zámku a historik Jaroslav Zezulčík.

Hned také vysvětlil, proč používá jméno Loudon. "To je správně, takto se samotný vojevůdce psal a tak se nazývá i rodina, dnes žijící v Rakousku."

Laudon zahradníkem? I takový byl

Právě Nový Jičín má k vojevůdci hodně blízko. V jednom z domů na hlavním náměstí v roce 1790 zemřel, přičemž město, pokud získá dotaci, chystá na příští rok moderní Laudonovu expozici.

Ale už 7. září na zámku v Kuníně začne ojedinělá výstava největších ozdob vzácné maršálovy knihovny. Zezulčík se nyní stovkami knih a plánů probírá, vše pečlivě zaznamenává. A nestačí se divit, o co vše měl Laudon zájem.

"Nechybějí například knihy o zahradnictví, čemuž se generál rád a velmi úspěšně věnoval," uvedl Zezulčík.

Laudonovo duchovno

Laudon neměl valného vzdělání, protože už v patnácti letech vstoupil jako kadet do armády. Ale svůj handicap záhy přinejmenším srovnal díky pilnému samostudiu.

Unikátní exponáty budou k vidění zřejmě naposledy

Snad nejvíce miloval plány slavných bitev. "Získal tak obrovský přehled, zřejmě i proto byl výjimečným stratégem," dodal Zezulčík.

Kastelán slibuje, že na zámku lidé spatří nikdy neviděné exponáty. Například obří plán slavné bitvy u Bělehradu nebo rukopisný plán Slezska z poloviny 18. století, který tvoří dvanáct plachet. A vzhledem k pořízení reprodukcí pak tyto originály stěží ještě někdo z laiků kdy uvidí.