Roky ležely na půdě, teď věci odsunutých Němců vystavují v Rýmařově

Unikátní výstavu najdete v rýmařovském muzeu. K vidění tu jsou věci odsunutých německých rodin Kühnelů a Zuppingerů, které ve městě v podhůří Jeseníků žily do roku 1946. Knihy i hračky našli dělníci při bourání bývalé špulkárny.

Je tu stará žehlička, flakonek od parfému, hračky nebo třeba domácí lékárnička. Jeden by si řekl: všední osobní věci.

Exponáty, které teď spatříte v rýmařovské galerii Pranýř, ale tak úplně obyčejné nejsou. Spíš naopak. Jsou totiž součástí „pokladu“, který se dlouhá desetiletí skrýval na půdě bývalé Zuppingerovy špulkárny v Rýmařově-Janovicích a který našli dělníci při bourání pro mnohé krásné, ale bohužel roky pustnoucí stavby.

Knihy, nádobí i oblečení si tu za trámem v roce 1946 schovali členové německých rodin Kühnelů a Zuppingerů krátce předtím, než šli do odsunu. Věřili, že se pro věci vrátí. Už nikdy to ale neudělali.

Pracovníci rýmařovského muzea se tak před časem rozhodli, že návštěvníkům v ucelené výstavě zprostředkují „výlet“ do dějin německého rodu podnikatelů, kteří do města v podhůří Jeseníků přišli ze Švýcarska a v roce 1880 zde založili špulkárnu, tedy továrnu na výrobu špulek. Lidem chtěli naznačit, jak dobu, z níž pocházejí nalezené věci, vnímali ti, kteří je užívali.

Knihy, hračky i kosmetika skládají rodinný příběh

Co lze z „pokladu“ vyčíst? Třeba záliby mladé Herty Zuppingerové, která se v roce 1899 narodila v rýmařovské části Janušov majiteli zdejší špulkárny Alfredu Zuppingerovi a jisté Leokadii.

"Hertě se dostalo patrně klasického dívčího vzdělání s humanitním zaměřením. Z nalezených osobních věcí můžeme rovněž usuzovat, že měla ráda literaturu a hlavně poezii," uvádí ve studii dějin rýmařovských rodin Zuppingerů a Kühnelů na konci 19. století a v první polovině 20. století historik muzea Martin Samson.

Mezi objevenými věcmi byla třeba i kuchařka z první světové války, pojmenovaná snad s jistou ironií Die Gute Küche (Dobrá kuchyně), pracující s náhražkami za vše možné. Radila, jak uvařit bavlníkovou polévku, falešnou úhoří polévku z řepy a prasečích nožek a další pokrmy, v nichž často figuruje řepa.

V "pokladu" byla i kosmetika.

Část krabice deskové hry, která byla mezi nalezenými věcmi.

Objevené věci odsunutých německých rodin v muzeu.

Herta Zuppingerová se v roce 1922 vdala za strojního inženýra Františka Kühnela z Ryžoviště, který už tehdy pracoval na dobré pozici v plzeňské Škodovce. Narodily se jim dvě děti: Helga a Waltr. V roce 1931 se rodina kvůli Františkově nové práci v Premier-Werke přestěhovala do Chebu. Zajímavostí bylo, že se rodiče pečlivě snažili, ať děti umějí česky.

Válku rodina přečkala opět v Rýmařově, kde František převzal vedení tehdy prosperující továrny. Podnik pracoval až do roku 1945. Tehdy byl rodině zabaven, stejně jako statek v Ryžovišti.

Nedlouho poté byla rodina odsunuta a musela začít žít jinde. Kde? To zástupci muzea zatím nezjistili. Hned poté, co se o věcech z půdy špulkárny dozvěděli, zatoužili vrátit je potomkům majitelů. Loni dokonce jeli do města Zeil am Main, kam odešla řada Němců z Rýmařovska.

Dům, který skrýval "poklad"

• Když dělníci loni pracovali na bourání budovy bývalé špulkárny v Janovicích, odhalili v nepřístupném místě pod krovem osobní věci včetně dokumentů a průkazů. „Při prohlídce věcí jsme konstatovali, že by mohly mít určitou historickou hodnotu, a tak jsme povolali pracovníky Městských služeb, aby vše naložili a odvezli do muzea,“ uvedl po nálezu věcí František Čermák z rýmařovské radnice.
• Ukázalo se, že věci patřily bývalým německým majitelům továrny. Uložili si je zde v roce 1946, krátce předtím, než museli do odsunu. Doufali, že se pro ně vrátí. To ale neudělali.
• Továrna, v víž věci dlouhá desetiletí ležely bez povšimnutí, řadu let pustla. Loni ji zbourali. Nalezené věci putovaly do rýmařovského muzea. Potomky majitelů se zatím nepodařilo najít.

Bourání budovy bývalé špulkárny v Rýmařově-Janušově, kde dělníci na půdě objevili věci někdejších německých majitelů.

"Bohužel jsme se ale nedopátrali osudů rodin Zuppingerů a Kühnelů. Možná se to někdy podaří, ale nyní o nich bohužel nic nevíme," řekla pracovnice muzea Petra Malá.

Zatím tak můžete nahlédnou do příběhu rodin alespoň prostřednictvím výstavy. Potrvá už jen do 27. března.