„Evidujeme nízký počet přihlášek a další školní rok bychom nepokryli. Na provoz by nám chybělo přes 30 procent financí. Nezbývá než zavřít. Mrzí nás to, školu jsme se ženou brali jako třetí dítě,“ popsal ředitel školy Richard Havlík.
Škola je soukromá, poplatky za učňovské studium však nikdy nevybírala.
„Žáci jsou velmi často ze sociálně slabých rodin a poplatky by bylo problematické vymáhat. Soukromá škola dostává od státu celkově asi 73 procent toho, co stojí škola veřejná. Nejsme stát a nemůžeme jít do deficitu,“ poznamenal Havlík.
Dodal, že nezájem o učební obory roste. „Žáci mnohdy nevědí, co které řemeslo obnáší a kam se v dnešní době posunulo. Ze základních škol vymizela dílenská výuka a manuální práce je považována za něco podřadného, přestože se jí dají vydělat slušné peníze,“ říká.
Škola končí k 31. srpnu a vedení teď řeší, kam se 130 studenty. „Absolventské ročníky u nás ještě stihnou maturitu i závěrečné zkoušky a 41 učňů převezme Střední odborná škola Bruntál,“ přiblížil Havlík.
Problém je umístit 46 žáků maturitních oborů i některé učitele. „Chceme, aby se naše třídy nemusely rozdělit, aby žáci mohli dostudovat obor, který u nás začali. Snad nám někdo vyhoví. Snažíme se školám, kam žáci přecházejí, nabídnout i naše pedagogy. Bohužel zatím neúspěšně. Pokles počtu žáků je všude a každá škola chce práci především pro své zaměstnance,“ zmínil ředitel.
Školy se kvůli klesajícímu zájmu musely slučovat
S nedostatkem středoškoláků se Bruntálsko potýká už dlouhodobě. V minulosti se některé státní školy musely slučovat - například Gymnázium a Střední odborná škola Rýmařov.
„Spojení je to hodně netradiční, ale bylo nutné. Náročná je nyní administrativa, protože máme záběr od osmiletého a čtyřletého gymnázia až po učňovské obory jako kuchař-číšník nebo opravář zemědělských strojů,“ konstatovala ředitelka Zdena Kovaříková. Dodala, že s naplněním školy bojují stále.
„Tady z pohraničí všichni odchází a region se vylidňuje. Počet žáků klesá, tak uvidíme, co bude dál. Zatím se snažíme přilákat studenty třeba financováním některých svářečských nebo barmanských kurzů a jinými výhodami,“ uvedla.
Sloučení se nevyhnula ani Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Bruntál. „Snažíme se studenty přilákat do všech oborů, zatím fungujeme bez větších obtíží,“ řekl ředitel Petr Černý.
Rodiče často dětí přeceňují
Ředitelé škol se shodují, že nejkritičtější je naplnit učňovské obory. „Rodiče děti často přeceňují a chtějí, aby absolvovali maturitou. Učni nám pak chybí,“ zmínil ředitel Střední školy průmyslové v Krnově Aleš Zouhar.
Nezájem pak snižuje i úroveň absolventů. „Jde to ruku v ruce, všichni se snaží naplnit stavy a berou proto i žáky, kteří nemají odpovídající výsledky,“ podotkla ředitelka Střední školy zemědělství a služeb Lenka Metzlová.
O budoucnosti škol v regionu rozhodne i připravovaná novela zákona. „Ta by měla změnit způsob financování. Neměl by už platit normativ na žáka, a tudíž by školy tak nebazírovaly na naplněnosti,“ zmínila náměstkyně hejtmana Věra Palková.
Sama potvrdila, že na Bruntálsku je trvalý pokles žáků. „Je to problém, mnoho škol dotujeme, aby vůbec mohly fungovat. Uvidíme, zda stávající situaci udržíme a nebudeme muset dále slučovat,“ řekla Palková.
