Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Češi a Slováci stále jedna rodina. V Hrčavě se nic nezměnilo

  11:01aktualizováno  11:01
"My a Slováci jsme jedna rodina," zní z Hrčavy na Frýdecko-Místecku, která se před dvaceti lety ze dne na den ocitla v nejvýchodnější výspě tehdy nově vzniklého státu. Novodobá historie samostatného Česka se začala psát 1. ledna 1993.

Pohled z příhraniční obce Hrčava na slovenskou stranu. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Klopýtáme po zledovatělé silnici směrem k pohostinství, jednomu z prvních domů, které návštěvník Hrčavy spatří.

Majitel hospody a sousedního smíšeného zboží Oldřich Hampel právě u vstupu do restaurace odhrabuje mokrý sníh. Ze střechy kape voda a na protější straně silnice po louce pobíhá grošák.

Nad domy Hrčavy vychází slunce nejdříve

Hrčava se o post nejvýchodnější obce dlouhodobě pře s blízkým Bukovcem. Ten má nejvýchodněji položený katastr. Nejvýchodněji umístěné centrum obce však patří Hrčavě, nad jejímiž domy se každé ráno vůbec nejdřív v Česku objevuje slunce.

"Soužití se Slováky? Je dobré. Nemáme spolu žádný problém a nikdy jsme neměli," líčí padesátiletý majitel hostince.

Když se před dvaceti lety rozdělila tehdejší Československá federativní republika, jako by si toho on, ale ani další místní lidé prakticky nevšimli.

V příhraničí schází pořádný penzion

"Nic se nezměnilo. Slováci k nám jezdí pořád, stejně jako Poláci. Turistů z Polska je přitom dlouhodobě víc - a stále jich přibývá. Ptají se na ubytování, to u nás ale poskytuje zatím jen pár rodinných domů," posteskne si Oldřich Hampel a jedním dechem dodá, že by bylo skvělé, kdyby se do Hrčavy podařilo přitáhnout investora, jenž by v odlehlé obci otevřel třeba penzion.

V Hrčavě, kde trvale žije zhruba dvě stě padesát lidí, jsou naprosto běžná smíšená česko-slovenská manželství.

"Jen málokdo z místních tady nemá příbuzné na Slovensku nebo třeba v Polsku," zmiňuje šestašedesátiletý Kazimír Kawka, který pochází z Orlové na Karvinsku a v Hrčavě už třináct let vlastní chalupu. Sám přitom přiznává, že pro rozdělení Československa nebyl. "Ty dva státy historicky patřily k sobě, neměly se rozdělovat," míní.

Jednasedmdesátiletý Jindřich Vojkovský, který na požádání provází Hrčavou turisty a zasvěceně jim vypráví o historii i současnosti, vzpomíná, jak obyvatelé obce 1. ledna 1993 rozdělení Československa prožívali.

Do Hrčavy jezdí čeští, slovenští i polští turisté.

Do Hrčavy jezdí čeští, slovenští i polští turisté.

První slovenskou obcí za hranicemi je Svrčinovec.

První slovenskou obcí za hranicemi je Svrčinovec.

"Nestalo se tehdy vůbec nic, občané rozdělení společného státu přijali jako úplně normální věc. Federace se rozdělila a nedaleko centra Hrčavy vzniklo trojmezí, tedy společná hranice Česka, Polska a Slovenska, které bylo později označeno trojicí žulových monolitů," vykládá vitální senior.

Nebyli z jeho pohledu místní lidé před rozpadem společného státu naštvaní třeba proto, že rozhodnutí o rozdělení federace učinili bez jejich vědomí tehdejší představitelé Česka a Slovenska?

I na tuto otázku má hrčavský pamětník zápornou odpověď. "Nene, žádné emoce se nekonaly. Slováci k nám chodili na pivo do hospody už dřív - a chodí i dnes. Někteří se přiženili do místních rodin a někteří naši se zase přiženili na Slovensko," říká Jindřich Vojkovský.

Berete koruny? ptají se turisté

 Za jeho zády mezitím prochází skupina českých turistů v pestrobarevných zimních bundách. "Prosím vás, dá se tady platit českými korunami?" ptá se jedna z turistek u smíšeného zboží. Když zjistí, že koruny berou, podotkne: "Já myslela, že už jsem na Slovensku."

Zatímco v Hrčavě během pár desítek minut míjíme možná dvacítku turistů, nedaleko za slovenskou hranicí, v obci Svrčinovec, žádné turisty nepotkáváme.

"Vzpomínám na společné soužití s Čechy v jednom státě v dobrém a myslím, že bezproblémové vztahy máme i dál. Sám jsem skoro pořád v Brně, bráchu mám v Havířově," líčí jeden z mužů čekajících na autobus. Představuje se jako František.

Rozpad nebyl správný krok, shodují se

Všichni oslovení, s nimiž se na Slovensku bavíme, se shodují v tom, že rozpad federace nebyl správný krok.

Zhoršila se od rozpadu Československa životní situace obyvatel slovenské části příhraničí? "Určitě dnes není lepší. Práce je málo a nezaměstnaných hodně," odpovídá třeba osmatřicetiletá Monika Eisnerová. Do Česka občas jezdí hlavně na nákupy. "Vychází to tam levněji," dodává žena.

A podobně reaguje i trojice dalších obyvatelek, které procházejí po ulici. "Často jezdíme levně nakupovat do Třince. Mrzí nás, že se společný stát rozpadl. Opravdu," ujišťují.

Hrčava leží na trojmezí České republiky, Slovenska a Polska.

Hrčava leží na trojmezí České republiky, Slovenska a Polska.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.