Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Karvinsku stála spousta šachet. Přežije jen jediná

Seriál   20:05aktualizováno  20:05
Výčet šachet v ostravsko-karvinského uhelného revíru je dlouhý. Dolům petřvaldské a karvinské části OKD se věnuje další díl seriálu o historii hornictví na Ostravsku a Karvinsku. Ze všech jmenovaných má dlouhodobou šanci na přežití jen jediný. Důl ČSM.

Duben 2008 - likvidace Dolu Dukla u Havířova. Pro havíře velmi smutný pohled. | foto: MF DNES

Přirozené spojení mezi Ostravskou a karvinskou částí revíru tvoří petřvaldská dílčí pánev. Ta zasahuje i na ostravské území, kde se uhlí těžilo například v dole Ludvík. NA druhé straně tvoří hranici mezi petřvaldskou a karvinskou pánví důl Žofie v Orlové-Porubě.

Důl Ludvík

Mezi roky 1914 a 1992 probíhala těžba v radvanickém dolu Ludvík. Ten, ač v Ostravě, náleží geologicky k petřvaldské pánvi. Zřejmě i proto byl důl v roce 1961 připojen k petřvaldskému závodu Důl Julius Fučík. Těžilo se zde ze tří jam, v šesti patrech s jedním dodatkovým patrem. Konečná hloubka dolu dosáhla 730 metrů.

Důl Pokrok

Rok 1998 byl posledním, kdy se těžilo uhlí na Dole Pokrok. Ten byl založen v roce 1912 jako Důl Habsburk. Už za první republiky, v roce 1920, byl ale přejmenován na Pokrok. V roce 1953 se šachta spojila s dolem Hedvika a tak vznikl závod Důl Julius Fučík, který se v roce 1961 spojil ještě s radvanickým Dolem Ludvík. V roce 1970 se připojil i důl ČS. Pionýr se závody Žofie, Evžen a Václav. Důl samotný měl šest pater a dvě jámy. Těžilo se do hloubky 1000 metrů.

Sláva a bída hornictví na Ostravsku

Důl Hedvika

Čtyři jámy, šest pater a jedno mezipatro sloužily k dobývání uhlí na dole Albrecht, později přejmenovaném na Důl Hedvika. V roce 1975 byly uhelné zásoby vytěženy a zbytek byl dobýván z vedlejšího dolu Pokrok, se kterým byla Hedvika od roku 1953 spojena v závod Důl Julius Fučík. V roce 1978 se ústí jámy kvůli dobývání ohradníku propadlo a vytvořilo velký kráter, ve kterém zmizela těžní jáma i přilehlá budova.

Důl Václav

Od roku 1899 do roku 1967 probíhala těžba na dole Václav. Společně s dolem Evžen tvořil od roku 1954 závod ČS. Pionýr. Důl se šesti patry a čtyřmi jámami těžil do hloubky 580 metrů. Jámy byly zasypány v roce 1974

Důl Evžen

Důl Jakub, později Evžen, od roku 1952 Důl Čs. Pionýr. Petřvaldská šachta těžila uhlí 110 let, od roku 1862 do roku 1972, na osmi patrech a ve třech jámách. Jámy byly po ukončení těžby v roce 1974 zasypány.

Důl Žofie

Z osmi jam na jedenácti patrech těžil mezi roky 1874 a 1994 orlovský Důl Žofie. Ten si jako jeden z mála udržel své jméno po většinu svého trvání. V roce 1963 se důl spojil s dolem Čs. pionýr, kde se stal Závodem č.1. V roce 1971 byl důl Čs. pionýr připojen k Dolu Julius Fučík.Konečná hloubka dolu dosáhla 895 metrů. Jáma Žofie se podobně jako důl Jeremenko využívá k čerpání vody. V tomto případě z petřvaldské části revíru.

Důl Doubrava

Za datum založení dolu Doubrava se všeobecně považuje rok 1822, kdy majitel zdejšího panství nechal na území obce vyhloubit hned několik šachtic. Hlavní těžba se později vedla z jam Bettina a Eleonora. Čtyři a později osm jam vedlo až na úroveň 12. patra, hloubka šachty dosáhla 1000 metrů. Těžba byla ukončena v roce 2007, zbylých osm milionů tun uhlí kolem ohradníku bylo vytěženo z nedalekého dolu ČSA.

Důl Armáda

První kutací práce na pozdějším území dolu Jan Karel byly zahájeny už v roce 1780. Těžní jáma Jan byla hloubena od roku 1860, o dva roky později se začala hloubit jáma Karel. Na konci roku 1951 byly doly Hlubina, Jindřich, Františka a Jan Karel, přejmenovaný po 2. světové válce na Velkodůl Čs. armáda. Dnes se fárá už jen v lokalitě s někdejšími jámami Jan a Karel, v rámci Důlního závodu 1.

Důl Františka

Do hloubky 470 metrů sahal Důl Františka, dříve známý jako Strojní jáma, nebo Důl XVII. V roce 1951 byl spojen s dalšími doly v okolí, Jindřich a Hlubina, do Velkodolu Československé armády. Uhlí se zde těžilo od roku 1858 do roku 1963 na osmi patrech za pomoci tří jam. Po zasypání jam a zbourání budov bylo území dolu asanováno a zalesněno.

Důl Hlubina

Až 356 tisíc tun uhlí ročně těžil karvinský Důl Hlubina, dříve Hlavní, od roku 1871 do roku 1963. Důl měl osm pater a tři jámy s největší hloubkou 470 metrů. Po asanaci je území dolu zalesněno.

Důl Jindřich

Deset pater, čtyři jámy a hloubka 780 metrů. Takové jsou parametry dolu Jindřich, dříve Gabzdyl, v němž se uhlí těžilo mezi roky 1860 - 1995. V roce 1951 se důl Jindřich spojil s doly Františka a Hlubina. Všechny tři šachty byly připojeny k dolu Jan Karel a přejmenovány na Velkodůl Československé armády. Po skončení těžby byly jámy zasypány a budovy na povrchu zbourány. Těžní pole bylo připojeno k dolu Jan Karel.

Důl Gabriela

Před likvidací v roce 2000 měl důl Gabriela, který postupně vystřídal jména UNRRA a Mír, devět pater, sedm jam a hloubku 750 metrů. Už v roce 1856 došlo na dole k výbuchu plynu. Báňskými úřady bylo poté zakázáno kouření na dole. V roce 1958 se důl spojil s Velkodolem 1. máj.

Důl 1. máj

Důl původně pojmenovaný po Ludvíku Hoheneggerovi, vrchním řediteli Těšínské komory, začal s těžbou v roce 1889. V roce 1946 byl přejmenován na 1. máj. V roce 1951 se důl spojil s blízkým dolem Barbora a vznikl Velkodůl 1. máj. Spolu se sloučením byla těžba převedena na blízký důl Barbora a povrchové objekty byly pomalu likvidovány. Důl dosáhl hloubky 500 metrů.

Důl Barbora

Strojovna s kompresorovnou zaniklého Dolu Barbora v Karviné.

Strojovna s kompresorovnou zaniklého Dolu Barbora v Karviné.

Důl Austria měl původně zajistit příjmy císařské rodině, ale tehdejší technologie si nebyla s to poradit s mohutným přítokem vody. Proto se s druhým pokusem o hloubení jámy začalo až v roce 1907, kdy důl koupila Rakouská báňská a hutní společnost. Těžba na dole Barbora probíhala až do roku 2001, kdy měl důl devět pater, čtyři jámy a hloubku 810 metrů. Na konci roku 1951 se důl Barbora spojil s dolem 1. máj. Dnes se na území dolu chystá průmyslová zóna.

Důl 9. květen

Důl 9. květen byl prvním poválečnám dolem v revíru. První uhlí zde bylo vytěženo v listopadu roku 1960. V průběhu let se důl několikrát organizačně spojil a zase osamostatnil s dolem 1. máj, dnes dolem Darkov. Konec těžby přišel v březnu roku 2016. Zbylé zásoby uhlí se budou dobývat právě z dolu Darkov.

Důl Darkov

První porub na Dole Darkov začal pracovat v roce 1984. Šachta byla postavena především proto, aby zajistila a koncentrovala těžbu uhlí z dolů Barbora, Mír, 9. květen a zajišťovala upravárenství pro důl ČSM. Provozy Darkov a Mír byly spojeny v roce 1993. Největší hloubky, 1 011 metrů, dosahuje výdušná jáma.

Důl Lazy

Šachta Nová jáma z roku 1890 dostala v roce 1950 jméno Důl Antonín Zápotocký. Na Lazy byl přejmenován roku 1991. Skupinový Důl Lazy vznikl 1. července 1995 spojením původně samostatných dolů Lazy, Dukla a František. V roce 2000 byla nejhlubší díla v hloubce 970 metrů.

Důl Dukla

Pouhých sedm let těžby vydržel původní název Kaiser Franz Joseph Schacht pozdějšímu dolu Dukla. Už v roce 1918 byl důl přejmenován na Důl Suchá, od roku 1949 pak přišla poslední změna, na Důl Dukla.

Za stoletou historii se z Dolu Dukla vytěžilo více než sto milionů tun černého uhlí. Nejvíce v 70. a 80. letech. Poslední vozík vyjel 10. ledna 2007.

Za stoletou historii se z Dolu Dukla vytěžilo více než sto milionů tun černého uhlí. Nejvíce v 70. a 80. letech. Poslední vozík vyjel 10. ledna 2007.

V roce 1995 šachta organizačně přešla pod Důl Lazy. V sedmdesátých letech činila roční těžba až dva miliony tun uhlí. Uhlí se zde těžilo na osmi patrech až do hloubky 1 140 metrů. Poslední vozík byl vytěžen 10. ledna 2007, čímž skončila těžba uhlí na území Havířova.

Důl František

Erzherzog Franzschacht, původní název z dob Rakousko-Uherska, vydržel dolu František jen do roku 1918. První uhlí se zde vytěžilo v roce 1913, vrchol těžby ale přišel až po roce 1948. To se název dolu změnil z poválečného Důl Klement Gottwald na Důl Prezident Gottwald, které šachtě vydrželo až do roku 1990, kdy se vrátila k názvu Důl František. Celkem se zde vytěžilo téměř šedesát milionů tun uhlí. Vedle toho se zde zachycovaly i důlní vody, solanka, z níž se vyráběla takzvaná darkovská sůl. Uhlí se zde přestalo těžit v roce 1999. Těžilo se do hloubky 950 metrů.

Důl ČSM

Šest let trvalo, než byla vykopána první jáma dolu ČSM. Uhlí se zde proto začalo těžit až v roce 1968. Už v roce 1971 ale ve dvou závodech Dolu ČSM, Sever a Jih vytěžili během jednoho roku přes milion tun uhlí. V roce 1984 pak ze země vyjelo 2,8 milionu tun uhlí. Vtažná jáma závodu Jih dosáhla hloubky 1 103 metrů. Těžba probíhá na šesti hlavních patrech, šachta je jednou z mála perspektivních v OKD.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.