„Problém je hlavně u volných pozic ve výrobních provozech,“ přibližuje situaci Hana Caltová, personální ředitelka společnosti Kofola. „Do těch se nikomu příliš nechce. Často se pak stává, že se lidé vydají hledat něco jednoduššího,“ shrnula personalistka problém, s kterým se už někdy setkala většina jejích kolegů.
A nejen oni. Na čtvrteční konferenci nazvané Stop odlivu pracovníků z Moravskoslezského kraje, kterou pořádalo Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, hledali příčiny odchodů lidí nejen do jiných částí republiky, ale i do zahraničí, také politici či zástupci škol.
„Na příkladu z vlastní rodiny vím, proč hodně lidí odchází,“ řekla primátorka Havířova Jana Feberová. „Dcera je zdravotní sestra a před pár lety tady pro ně prostě nebyla práce. Proto odešla do Prahy. Dnes už tady práce pro zdravotní sestry je, ale zda se dcera vrátí, to už nevím. A podobné to je i u dalších lidí, kteří odešli za prací,“ přiblížila.
Klíčem jsou jazyky. Univerzita chystá novou koncepci
Zástupci firem se pak shodují, že jedním z hlavních důvodů, proč zdejší absolventi nemohou dosáhnout na dobrou práci, je špatná jazyková vybavenost absolventů.
„Potřebujeme lidi, kteří hovoří anglicky a německy. Je to však problém, protože takoví se dnes hledají těžko,“ zmínila Hana Bobrovská, personální ředitelka společnosti OSRAM, která má problémy s hledáním vhodných zaměstnanců. To přesto, že sídlí na Bruntálsku, které patří mezi regiony s nejvyšší nezaměstnaností.
Nutnost jazykové výbavy u zaměstnanců potvrzuje i Petr Kulík, personální ředitel kopřivnické společnosti Brose, která dodává součástky pro automobilový průmysl, a patří k největším zaměstnavatelům na Novojičínsku.
„V roce 2014 jsme poslali do celého světa 44 našich zaměstnanců. V roce 2007, kdy jsem do firmy nastoupil, bylo do světa vysláno 27 německých zaměstnanců. Ta změna, kdy do světa jezdí také lidé z našeho regionu, je díky jejich technickému vzdělání a jazykové vybavenosti. To pomáhá jak našim zaměstnancům, tak celé firmě, které se vysílaní lidí na stáže bohatě vrací. A udržet lidi nám pomáhá také skutečnost, že provozujeme firemní školku a umíme se postarat o děti našich zaměstnanců i jinak,“ uvedl.
Nízké jazykové znalosti absolventů chce změnit také vedení Ostravské univerzity.
„Chceme zahájit novou intenzivnější etapu spolupráce se zaměstnavateli,“ popisuje prorektorka ostravské univerzity Renáta Tomášková. „Součástí bude nejen příprava nových oborů podle toho, jak je firmy potřebují, ale máme zpracovanou novou jazykovou koncepci. Ta obsahuje nejen více hodin výuky, ale také chceme, aby každý student buď odcestoval na zahraniční stáž, nebo absolvoval povinnou praxi v cizojazyčné firmě,“ řekla.
