Program známého festivalu s výraznou přehlídkou českých autorů a jejich skladeb od českého baroka 18. století až po současnost v rozhovoru představuje ředitel mezinárodního hudebního festivalu Janáčkův máj Jaromír Javůrek.
Záměrem letošního ročníku Janáčkova máje je ukázat českou hudbu ve světových souvislostech. Co si pod tím návštěvník festivalu může představit?
Chceme posluchačům nabídnout možnost, aby si udělali představu o významu české hudby v sousedství té světové. Aby mohli poznat, jaké místo má česká hudba ve světě. Jakou má kontinuitu při vstřebávání světových proudů. Například, co to je typicky česká nota, která se od světové hudby liší svébytnou melodičností a rytmičností.
Nenechte si ujít
Více na oficiálních webových stránkách festivalu. |
Můžete uvést konkrétní srovnání české a světové tvorby? Jaká mimořádná díla se objeví na letošním ročníku?
Nabídneme díla prověřená staletími a nesčetnými interpretacemi, ale také méně hrané skladby. Jde o unikátní možnost porovnat tvorbu českých i světových skladatelů.
Období baroka bude zastoupeno Lamentacemi proroka Jeremiáše Jana Dismase Zelenky a skladbami jeho anglických a francouzských současníků. Od baroka po klasicismus (Kuchař – Mozart) vystavěl program varhanního recitálu Jaroslav Tůma, vedle sebe zazní například Černohorský a Bach, Kuchař a Mozart. Takto bych mohl pokračovat, nabídneme dvojice jako Smetana – Liszt, Dvořák – Čajkovskij a další.
Zmiňujete jména českých velikánů, představíte je pomocí dobře známých a oblíbených melodií, nebo nabídnete také něco navíc?
U českých klasiků Smetany, Dvořáka, Janáčka a Martinů máme snahu předvést díla, která se často nehrají. Čili žádná Má vlast, Novosvětská či Taras Bulba. Místo nich uvedeme rané symfonické básně Valdštýnův tábor a Richard III. Bedřicha Smetany, Slovanskou rapsodii As dur Antonína Dvořáka nebo symfonickou báseň V Tatrách Vítězslava Nováka. Kromě známé a pro náš festival "povinné" Sinfonietty a Glagolské mše Leoše Janáčka po dlouhé době zazní jeho sborová skladba Otčenáš společně s Romancí z pampelišek pro smíšený sbor Bohuslava Martinů a v sousedství Sunt lacrimae rerum pro mužský sbor Carla Orffa. V tomto programovém duchu porovnávání se nese například i klavírní recitál Igora Ardaševa s Poetickými náladami Antonína Dvořáka, polkami Bedřicha Smetany a virtuózními skladbami Ference Liszta. Příkladů je hodně.
Na festivalu ale také zazní unikáty, které Ostrava zatím ještě neslyšela. Které to budou?
Bude to méně hraná Myslivečkova opera Montezuma, která v Ostravě nikdy nezazněla. Ale kromě toho jsem rád, že se na festivalu objeví i orchestrální suita Ze Shakespeara Josefa Bohuslava Foerstera, protože tento skladatel začíná patřit do kategorie autorů, které za chvíli budeme znát už jen ze slovníků a učebnic dějin hudby. Nebudeme vědět, jak jeho hudba zněla nebo zní, protože se téměř vůbec nehraje. Ale není to problém jen Foerstera, za chvilku se to bude týkat Vítězslava Nováka nebo české meziválečné avantgardy. S výjimkou několika komorních skladeb nejsou velké symfonické skladby z tohoto období téměř vůbec známy.
Někdejší plynojem Gong, přebudovaný na moderní sál, se stal už samozřejmým místem koncertů Janáčkova máje.
Na programu máte ale také zbrusu nové, zatím neslyšené skladby ve světových premiérách.
Invenčním počinem se dá označit oslovení vynikajícího jazzového hudebníka a skladatele Borise Urbánka, aby pro festival napsal novou skladbu pro Janáčkův komorní orchestr. Se zvědavostí i napětím očekáváme výsledek. Premiéru na letošním festivalu bude mít i skladba Krása pro mezzosoprán a orchestr na text prastaré mayské modlitby Ivana Kurze.
Janáčkův máj pravidelně prezentuje mladé české umělce. Koho představíte tentokrát?
Hned trojici interpretů. Na společném koncertu v chrámu svatého Mikuláše v Ludgeřovicích. Kateřinu Javůrkovou na lesní roh, není to žádná příbuzná (úsměv), vítězku Pražského jara 2013, dále trombonistu Jana Pospíšila, vítěze brněnské soutěže 2013 a mladého pedagoga Janáčkovy konzervatoře a Gymnázia v Ostravě, vynikajícího varhaníka Lukáše Hurtíka. To jsou tři jména, která se na festivalu ještě nikdy neobjevila a ostravští posluchači je neznají.
Festivaly obecně mívají snahu zaujmout návštěvníky světovými interprety ze zahraničí. Na Ostravu se letos těší slavný dirigent Hernandéz-Silva, nastudoval Janáčkovu Sinfoniettu, dále přijede objev z Japonska klavírista Tomoki Sakata, kdo další se objeví v Ostravě?
Sólistka milánské opery La Scala Pretty Yende, houslistka Julia Fischer, klavírista Christian Ihle Hadland, kytarista Zoran Dukić nebo soubor Bergen Barokk. Mezi světové interprety lze ale právem zařadit i vynikající české umělce – varhaníka Jaroslava Tůmu, houslistku Hanu Kotkovou, mezzosopranistku Veroniku Hajnovou, klavíristu Igora Ardaševa, soubor Collegium Marianum a další.
Zahajovací koncert festivalu, který se koná 22. května ve vítkovickém Gongu nasvědčuje tomu, že se otevírá zajímavá spolupráce Janáčkova máje s dalšími festivaly, třeba s projektem České sny?
České sny propagují českou klasickou hudbu a její interprety doma i v zahraničí. Letos se propojíme poprvé. Tento projekt má za sebou několik ročníků a mně se líbí, že jde o propagaci české hudby v dlouhodobějším horizontu, která chce upozorňovat Evropu na to, co se u nás děje. Provázání Janáčkova máje s Českými sny v Roce české hudby je tedy pro mne logické. Jsem navíc přítelem kooperace. Myslím si, že spolupráce mezi festivaly není taková, jak by mohla být, a toto je dobrý příklad. Teď je ale před námi dvacet krásných koncertů 39. ročníku. Všechny zájemce zvu od 22. května do 11. června do Ostravy, Opavy, Kravař, Ludgeřovic a Hradce nad Moravicí. Těšíme se.
