Havířovské vlakové nádraží při pohledu od autobusových zastávek. (červenec 2020)

Havířovské vlakové nádraží při pohledu od autobusových zastávek. (červenec 2020) | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Nádraží v Havířově kulturní památkou nebude, dál mu hrozí demolice

  • 6
Občanské sdružení Důl architektury, které chtělo, aby Ministerstvo kultury prohlásilo nádraží v Havířově za kulturní památku, se svojí žádostí neuspělo. Podle ministerstva budova není tak cenná, dál mu proto hrozí demolice.

Česká komora architektů rozhodnutí ministerstva kritizuje. „Naše stanovisko (které tvrdí opak než ministerstvo) se opírá o názory předních odborníků,“ řekla v pondělí mluvčí komory Zuzana Hošková. Nyní podle ní komora hledá způsoby, „jak tuto nešťastnou situaci zvrátit“. Rozhodnutí ministerstva zatím nenabylo právní moci.

„Ministerstvo kultury respektuje dílčí hodnoty navrženého souboru, nicméně se domnívá, že popsaná architektonická a urbanistická kvalita výrazně nepřevyšuje produkci své doby,“ uvedlo ministerstvo. Upozornilo mimo jiné na to, že v objektu byly provedeny některé nevhodné stavební úpravy, jako jsou vestavba stánku s občerstvením, výměna oken a dveří.

Budova nádraží má ustoupit výstavbě nového dopravního terminálu. Jde o společný projekt města a ČD. Podle informací radnice se dráhy měly postarat o přestavbu nádražní budovy a město mělo řešit úpravu prostoru před nádražím. Terminál za zhruba 200 milionů korun má spojit vlakovou, autobusovou a osobní dopravu, na vlakové nádraží má navazovat prostor pro autobusové zastávky a velké parkoviště.

Členové sdružení architektů už v minulosti usilovali o to, aby nádraží bylo prohlášeno kulturní památkou. Jejich iniciativa ale ani dřív nebyla úspěšná. Vlakové nádraží v Havířově, které vzniklo v letech 1964 až 1969, je podle nich významným dílem Josefa Hrejsemnou. Podle některých odborníků patří ke světově uznávanému vkladu českých architektů v oblasti industriálního dědictví.

Ministerstvo uvedlo, že se sice neztotožňuje se záměrem vlastníků budovu zbourat, prohlášení věci za kulturní památku však podle něj slouží k uchování prokázaných významných památkových hodnot, nikoliv k účelové ochraně objektů před případnou demolicí.

Jako velmi podstatné se při rozhodování ministerstva ukázalo to, že účastníci řízení předložili správnímu orgánu platné rozhodnutí o povolení k odstranění stavby a následně pravomocné rozhodnutí o stavebním povolení, obě vydané Drážním úřadem v Olomouci. „Podle správního řádu respektuje ministerstvo kultury práva účastníků řízení nabytá v dobré víře. Prohlášením za kulturní památku by mohlo dojít ke zmaření jejich investice,“ dodalo ministerstvo.

,