Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Buď k wehrmachtu, nebo kulka. Nadšenci mapují osudy vojáků z Hlučínska

  8:55aktualizováno  8:55
Osudy zhruba deseti tisíc vojáků, kteří museli narukovat k ozbrojeným silám nacistické Třetí říše, se již podařilo zmapovat nadšencům z Hlučínska. Výsledky svého bádání uveřejňují na česko-německých webových stránkách.

Kolektiv tvůrců zmíněného webu se podílel na natáčení dokumentu České televize s názvem Sloužil jsem ve Wehrmachtu. (Ilustrační snímek) | foto: Vojenský historický ústav

K wehrmachtu narukoval 14. prosince 1939. Sloužil u jednotky protitankové obrany na východní frontě, roku 1941 ztratil u Cholmu všechny prsty levé ruky a po uzdravení byl nasazen v severním Německu, kde padl koncem války do britského zajetí.

Na webové stránky, které mapují válečný osud Josefa Hahna z Kravař i dalších tisícovek mužů z Hlučínska, kteří byli za druhé světové války odvedeni do německé armády, se můžete podívat zde.

Proč museli do wehrmachtu?

  • Hlučínsko bylo po podpisu mnichovského diktátu přiřazeno přímo k Německu. Tím se lišilo od ostatních částí Sudet.
  • S připojením k Německu získali místní obyvatelé automaticky občanství, ze kterého kromě výhod plynuly také povinnosti. Jednou z nich byl právě nástup k armádě, v rámci odvodu.
  • Lidé z Hlučínska sloužili nejen v pravidelné armádě, ale také u SS.

"Na seznamu a osudech lidí, kteří se dostali do mlýnice druhé světové války, pracujeme už několik let. Podařilo se nám zjistit jména zhruba deseti tisíc z celkových dvanácti tisíc vojáků z Hlučínska," říká spoluautor projektu Václav Šafařík z Bolatic-Sosnové.

K suchým údajům o narození, případně místu, kde padli či se dostali do zajetí, se autoři projektu snaží vypátrat další informace o osudech jednotlivých mužů, stejně jako se jim to povedlo například u Josefa Hahna.

"Pátráme po archivech, spolupracujeme s muzeem v Hlučíně. Lidé už o nás vědí, a tak nám sami nosí dokumenty, které naleznou například v pozůstalostech a podobně," přibližuje detaily pátrání po minulosti Hlučínska Václav Šafařík.

"Dostal jsem se k tomu víceméně náhodou, pátral jsem po osudech svých předků, a to mě zavedlo k Miroslavu Heroldovi, který vlastně se vším začal," vysvětluje badatel.

Jeho pátrání bylo úspěšné, byť ne úplně. Všechny detaily už nelze po desítkách let zjistit. "O strýci vím například jen to, že padl v srpnu 1944 někde v prostoru falaiské kapsy ve Francii, víc se ale zjistit nepodařilo," říká.

"Většina šla proto, že musela."

Více štěstí měl například starosta Kravař Andreas Hahn. Josef Hahn byl jeho dědeček z otcovy strany. "O těch stránkách samozřejmě vím a je dobře, že existují. Mohou lidem pomoci najít historii své rodiny," míní starosta.

"Já tam mám hned několik předků, jak z otcovy, tak z matčiny strany. Vůbec si nedokážu představit, do jaké situace se dostali, když museli narukovat. Nic jiného než jít do wehrmachtu, nebo kulka, totiž neexistovalo, stali se oběťmi doby," dodal starosta.

"Byla to strašná doba. Část lidí rukovala dobrovolně, hlavně ti mladší, kteří v tom viděli dobrodružství a vítězství. Dobrovolníků bylo málo, většina šla proto, že musela. Dnes je těžké rozhodovat a soudit, taková byla prostě doba," dodal Václav Šafařík.

Snahou badatelů je zmapovat osudy všech vojáků z Hlučínska. Často jim v tom ale brání pravidla německých archivů, o detaily z historie totiž mohou žádat jen příbuzní vojáků.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.