Objekt velký jako hrad. Samý beton, jen sem tam je vidět okno. A hned vedle vysoká betonová věž. Úpravnu uhlí na Dole Darkov nelze přehlédnout.
A v ní je „pračka“, jakou by hospodyňky nejspíš příliš neocenily. Obrovský válec má totiž v průměru přes čtyři metry a ve speciální vodní lázni se v něm odděluje uhlí od hlušiny. O pár metrů dál se pak nachází jeho dvojník.
„Z dolu nevyjíždí na povrch skipovými výtahy pouze uhlí, ale také hlušina a prorostlina, což je materiál z okrajů uhelných slojí. To všechno se musí od sebe oddělit, abychom mohli zákazníkům dodávat čisté uhlí bez příměsí,“ vysvětluje vedoucí darkovské úpravny uhlí Jiří Václavík nad největší „pračkou“ v republice. „Bez podobných úpraven nemůže existovat žádná šachta.“
Kameny klesají ke dnu, uhlí plave
Společnost OKD v současnosti provozuje čtyři podobné úpravny. Vedle Dolu Darkov fungují také na Dole ČSM a na Dole Lazy na Karvinsku a v Paskově na Frýdecko-Místecku. Ta z Lazů v květnu letošního roku z úsporných důvodu skončí.
„Uhlí plave nahoře, kameny klesnou ke dnu,“ popisuje Jiří Václavík základní princip uhelného „velkého prádla“.
Kde se pere uhlí... |
„Hlušina se od uhlí neodděluje v klasické vodě, ale je do ní nasypán magnetit, tedy železná ruda, aby kapalina byla hustší. Nedá se popsat přesně, jak vypadá. Není sice hustá jako třeba jogurt a na první pohled vypadá jako voda. Když do ní ale ponoříte ruku, rozdíl je znatelný,“ dodává.
Obří válec, v němž se odděluje uhlí od hlušiny, ale není jediným zařízením v darkovské úpravně.
Uhlí a uhelný prach zde navíc postupně procházejí třídičkou, která dokáže rozdělit uhlí podle velikosti, a to takzvanými flotačními stroji i vakuovými filtry. Uhlí nakonec zamíří do vagonů, odkud putuje k zákazníkům. „Každý má trochu jiné požadavky, podle kterých uhlí upravujeme,“ vysvětluje tiskový mluvčí OKD Marek Síbrt. „Jiné nároky má například teplárna v Mnichově, jiné zase dětmarovická elektrárna.“
Hluk, přítmí a prach. To je úpravna uhlí
A rozdílné bývá také uhlí, které se do úpraven ze šachet dostává. Podle jeho vlastností se proto musí správně „namíchat“ i emulze, v níž se uhlí od hlušiny odděluje. V průměru počítají zaměstnanci OKD s tím, že zhruba čtyřicet procent vytěženého materiálu končí na haldách, ale využívá se i pro rekultivaci nebo stavební práce.
Pro milovníky světla a otevřených prostorů práce v úpravně uhlí zrovna není. Uhelný prach je prakticky všudypřítomný, a proto OKD i z ekologických důvodů odstavilo obří sušičku uhlí, ve které využívalo k ohřevu degazační plyn. Zdravotní potíže by si zde pak mohli přivodit lidé s citlivějšími ušními bubínky. Obří stroje, jimiž při své úpravě uhlí prochází, nejsou zrovna tichými zařízeními.
Darkovská úpravna uhlí dokáže zpracovat 850 tun vytěženého materiálu za hodinu. Celkem pak mohou všechny čtyři úpravny, které v současnosti OKD provozuje, zpracovat každý den 50 tisíc tun. Na tom se ve firmě podílí více než 800 lidí, konkrétně na Darkově pracuje v úpravně uhlí přes 300 zaměstnanců.
