Korunáči se v ostravské zoologické zahradě seznamují, podle chovatelů se už...

Korunáči se v ostravské zoologické zahradě seznamují, podle chovatelů se už mezi nimi projevila jistá náklonnost. | foto: ZOO Ostrava

Námluvy největších holubích parádníků v Ostravě, zoo doufá v rozmnožení

  • 0
Ostravská zoologická zahrada získala partnerku k samečkovi korunáče, což je největší a také nejhonosnější holub světa. Chovatelé doufají, že pár k sobě najde zalíbení, což povede k rozmnožení chovu.

Korunáč Sclaterův, jak zní celý název, obývá v zoo voliéru Papua. „Je vskutku nepřehlédnutelný,“ poznamenala mluvčí ZOO Ostrava Šárka Kalousková. Zoologická zahrada však nyní od soukromého chovatele pořídila samičku.

„Drobnější, ale neméně krásná samička se postupně zabydluje v novém domově a chovatelé doufají, že v budoucnu se samečkem vytvoří harmonizující pár,“ řekla mluvčí.

Po rozpačitém začátku se oba korunáči sblížili: procházejí se společně po zemi, vedle sebe hřadují v korunách stromů. „Dokonce už sdílejí i společnou misku s krmením. Zatím to vypadá nadějně, proto věříme, že se vzájemná náklonnost bude prohlubovat a korunáči se časem zapojí do reprodukce,“ přibližuje Kalousková možnou budoucnost.

Korunáč Sclaterův je považován za největšího a nejkrásnějšího holuba světa.

Korunáči jsou považováni za největší a nejkrásnější holuby světa. Dosahují délky až 75 centimetrů a hmotnosti i přes 2,5 kilogramu.

Jejich nejvýraznějším znakem je vysoká řada peří, která se táhne po hlavě do čela až po týl a tvoří výraznou plochou korunu, která dala těmto ptákům i český název.

Korunáč Sclaterův obývá suché i rozvodněné dešťové pralesy v nížinách i podhůří do nadmořské výšky 500 metrů na jihu papuánského ostrova. Žije v malých skupinách tvořených třemi až sedmi ptáky. Většinu dne tráví na zemi, kde sbírá spadané plody, bobule, různá semena a částečně také hmyz. Na večer však vylétá hřadovat vysoko do korun stromů ve výšce tří až patnácti metrů, kde také hnízdí.

„V Červeném seznamu je veden v kategorii zranitelný. Domorodí obyvatelé ho lovili pro maso a ceněno bylo i jeho barevné peří. Když jej však začali ve velkém lovit i přistěhovalci, začaly jeho stavy v přírodě prudce klesat. Současně je ohrožen i úbytkem přirozeného prostředí,“ uvedla Kalousková.