Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Peníze na silnici I/11? Ty jsme získali my, shodují se regionální politici

  6:44aktualizováno  6:44
Jak moravskoslezští lídři osmi stran s nejvyššími preferencemi hodnotí práci svých stranických předchůdců a soupeřů v posledním období? Odpovědi přinesly zvláštní a nepříliš často vídanou shodu. Zvláště co se týče toho, kdo se o pomoc regionu zasloužil nejvíce. Samozřejmě my, znělo nejčastěji.

Moravskoslezský kraj má štěstí. Mnoho kandidujících politiků (nebo jejich stran) prý sehnalo peníze na rychlostní silnici mezi Ostravou a Opavou. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Jak Moravskoslezskému kraji prospěli vaši straničtí předchůdci? Lídři ODS i ČSSD zmínili zásluhu na zisku peněz pro pokračování stavby silnici I/11 z Opavy do Ostravy. Následně však upřesnili, že zásluhu mají všichni poslanci z regionu.

Situace ale připomíná tak trochu guláš. Jednička hnutí ANO Josef Hájek právě v prosazování dopravních investic vidí u exposlanců mezery. "Poslanci, kteří ve Sněmovně působili v posledním volebním období, se měli větší měrou zasadit o žádané dopravní komunikace," míní Josef Hájek.

Zatímco někteří z lídrů, hlavně ti ze stran, které v poslední době nebyly u moci, se do kritiky práce svých soupeřů pustili docela zostra, jiní zůstali při zdi.

"Naši protivníci, představitelé vládní koalice, ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, neměli žádnou vizi pomoci Moravskoslezskému kraji. Ekonomická krize na kraj dopadla velmi tvrdě, koaliční vláda nedokázala vytvořit žádný plán restrukturalizace průmyslu a pomoci," uvedl třeba Lubomír Zaorálek.

"Vládní opatření mohou za ghetta"

Lídr SPOZ Martin Pecina řekl, že Nečasova vláda zavedla opatření vedoucí k růstu ubytoven pro nepřizpůsobivé, ze kterých vznikají ošklivá ghetta. "Pokles počtu policistů v kraji přesáhl deset procent, což se pochopitelně odrazilo ve zhoršené bezpečnostní situaci v ulicích," dodal Pecina.

Zcela jiný pohled na vládu měl ale někdejší místopředseda Sněmovny Zbyněk Stanjura z ODS. Snížení tempa zadlužování státu, úspora jen na úrocích 75 miliard korun, zastavení nesmyslně vysoké podpory slunečních elektráren nebo třeba pružnější trh práce. Na těchto přínosech se podle Stanjury v posledním období podíleli občanskodemokratičtí poslanci.

Pavol Lukša, lídr další z někdejších koaličních stran -TOP 09, zase zmínil jako pozitiva, jimiž prospěli poslanci z topky, zavedení nízkoemisních zón, spravedlivější rozdělení daní do obcí nebo třeba regulaci hazardu.

Ale zpět k výtkám. Třeba podle komunisty Miroslava Opálky političtí protivníci KSČM v posledním období ve Sněmovně nedokázali zajistit ekonomický růst země a držet krok se sousedy nebo třeba zamezit korupci.

"Neznám politické protivníky"

Pavla Brady ze Strany zelených politickým soupeřům, kteří zasedali ve Sněmovně, vytkla hlavně fakt, že neumožnili Nejvyššímu kontrolnímu úřadu kontrolovat náklady elektrárenských společností a nechali neúměrně vyrůst ceny elektřiny, což přispívá k nekonkurenceschopnosti firem i ztrátě pracovních míst v Moravskoslezském kraji.

A lídr lidovců Tomáš Podivínský? Ten se otázce směřující k výtkám vůči práci soupeřů KDU-ČSL ve Sněmovně vyhnul.

"Neznám politické protivníky, jen lidi slušné a pilné, anebo lenochy a podvodníky. Pracuji s těmi prvními a s těmi druhými ať si poradí instituce, které jsou k tomu určené," řekl Podivínský a uvedl dosavadní výsledky své vlastní práce.

A jaká vláda by podle lídrů byla nejprospěšnější pro kraj? Pochopitelně taková, která by názorově souzněla se stranou, již jednotliví kandidáti zastupují.

Zatímco například Zbyněk Stanjura by jako ideální viděl vládu pravice, popřípadě středopravicové koalice, podle Lubomíra Zaorálka by nejlepší byla buď koaliční vláda, která by prosazovala myšlenky ČSSD, případně přímo silná jednobarevná sociálnědemokratická vláda.







Hlavní zprávy

ADECCO spol. s r.o.
PLC specialisty

ADECCO spol. s r.o.
Moravskoslezský kraj
nabízený plat: 30 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.