Ve veršovaných příbězích sice vystupují také havíři, ale jsou tu i čerti, vodníci nebo třeba vrchnost. "Hlavně ty pověsti ale vyprávějí o konkrétních místech, třeba Rajském zámku, Starém Městě, nebo například Lipinách," říká Stanislav Filip.
Lipinský kámenPo léta ve vodě omílán, znetvářen stávával v Lipinách obrovský kámen. Prý je to zásluha zpupného mlynáře, jak se z té příhody dovídáme. Se samotným ďáblem měl být spolčený; však jeho bohatství bylo kus čertova díla. A tak na tom mlýně žil sám, bez ženy, která ho před časem i s dětmi opustila. Též hraběnka se prý tomu ďáblu dvoří, co sídlila v nedalekém rajském zámku. Přála si pouze, ať čert ten zámek zboří, až jednou bude mít na kahánku. (začátek pověsti) |
Na nápad zveršovat a sestavit do jedné knížky karvinské pověsti ho přivedli zástupci regionální knihovny. "V roce 2011 se na mě obrátili, že by nutně potřebovali pro jednu soubornou publikaci zpracovat dvojici karvinských pověstí," vypráví řezbář.
Ač rodem Hanák, tak si Karvinou zamiloval
Tehdy neváhal a za pomoci expertky vybral a následně zveršoval dvě pověsti. "Ta práce na textech mě tehdy tak zaujala, že jsem začal shánět další a další pověsti, až jsem jich shromáždil a zveršoval asi šestnáct nebo sedmnáct," vzpomíná Stanislav Filip, podle něhož by křest mohl proběhnout v únoru příštího roku.
Reprezentativní publikaci, již šedesáti tisíci podpořila karvinská radnice, doplní obrázky dětí z místních základních škol a taky ze ZUŠ. "Bude to moje desátá vydaná kniha," zmiňuje autor, který se narodil v dubnu 1946 v Kostelci na Hané.
V Karviné žije posledních pětadvacet let, a jak říká, za tu dobu si město docela zamiloval. Spolu s partnerkou tu založil Divadlo Harlekýn, později inicioval také vznik řezbářských plenérů Darkovská lípa.
Nejoblíbenější pověsti? O lipinském kameni a němé Anežce
Práci se dřevem se přitom Stanislav Filip, který se vyučil dřevomodelářem, věnuje stále. Nebrání mu v tom ani skutečnost, že před lety vinou zdravotních potíží přišel o levou ruku.
"Když už mě bolí ruce nebo záda, tak si jdu sednout a píšu a zase naopak – když už cítím, že bych mohl řezat, tak si odskočím od počítače do dílny," přibližuje s úsměvem.
Které z pověstí, jež sestavil do nové knihy, má vůbec nejradši? "No asi hned ty dvě úvodní – o němé Anežce a o lipinském kameni," prozrazuje karvinský spisovatel. První z příběhů vypráví o dívce, do které se zamiloval hrabě, druhý o mlynáři, hraběnce z rajského zámku a čertovi. Ten dostal úkol na zámek po smrti hraběnky shodit obrovský kámen, nezvládl to ale do svítání, a tak v pomstě zlému mlynáři balvan upustil do strouhy lipinského mlýna.
