Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejstarší v Evropě. Lanovka šplhá na Pustevny už pětasedmdesát let

  17:55aktualizováno  17:55
Nikde jinde v Evropě nejezdí sedačková lanová dráha déle než na beskydské sedlo Pustevny. Tento týden oslavila už pětasedmdesáté narozeniny. Pokud ale má vyvážet turisty ještě po sto letech, musí projít zásadní rekonstrukcí. Už příští rok by se mohla proměnit alespoň horní stanice.

Lanovka z Ráztoky na Pustevny patří k naprostým beskydským samozřejmostem. Při jízdě dolů poskytuje i mimořádný rozhled. V pozadí vlevo vápencový lom ukrajující vrch Kotouč ve Štramberku. | foto: Josef Gabzdyl, iDNES.cz

Už je to dáma v letech. Dvakrát sice dostala pořádnou omlazovací kúru, i tak opět vychází z módy. Přesto zůstává spolehlivou a nenahraditelnou. A pořád má šmrnc.

Seznamte se. Lanovka z Trojanovic  na Pustevny.

Parametry dráhy

  • Trasa lanovky z dolní stanice poblíž hotelu Ráztoka v Trojanovicích po horní stanici na beskydském sedle Pustevny měří 1 637 metrů.
  • Cestujícím je k dispozici 164 sedaček, jízda trvá zhruba třináct minut. Záleží však na tom, zda obsluha nemusí lanovku zpomalit nebo zastavit kvůli nástupu například starších lidí nebo rodičů s menšími dětmi.
  • Přepravní hodinová kapacita činí 900 lidí, ročně lanovka přepraví přibližně 150 tisíc cestujících.
  • Lanovka překonává převýšení 400 metrů a končí ve výšce 1 018 metrů nad hladinou moře.
  • Lanovku je možno využít denně každou půlhodinu od 8:00 do 17:00 hodin.

„Přiroste k srdci. A hodně. Strávil jsem s ní krásné roky,“ s úsměvem přitakává sedmdesátiletý Jan Mikeska. V roce 1968 začínal jako průvodčí lanové dráhy a po dvaačtyřiceti letech končil coby vedoucí. „A to jsem původně měl zůstat jen tři měsíce. Lyžaři z MEZ Frenštát mě tam stáhli ze Štramberka. K lanovce mě uklidili s tím, že pak najdou něco jiného,“ líčí Mikeska.

Duchovním otcem lanovky byl továrník a nadšenec František Wiesner z Chrudimi. Když v Kanadě a ve Spojených státech ve třicátých letech minulého století viděl první lanovky, zařekl se, že něco takového musejí mít i tuzemské hory.

Původní podpěry musely pryč

S rokem 1938 většina z nich ale skončila v německém záboru a padla proto volba na jediné vyšší, které zůstaly, tedy Beskydy. A už 4. března 1940 se pustevenská lanovka s velkou slávou rozjela poprvé. „Jen si to představte, výstavba trvala pouhé dva měsíce, a to ještě tehdy uhodily třeskuté mrazy. Obdivuhodné,“ komentuje současný vedoucí lanovky Petr Chrostek.

První lanovka ovšem zdaleka nevedla stejnou trasou jako nyní. Délka byla něco přes osm stovek metrů, tedy zhruba polovina té současné. A vyjíždělo se ze stanice o několik stovek metrů výše.

Rychlost stavby se však brzy projevila na kvalitě, kdy se dřevěné podpěry začaly naklánět, a proto ještě v létě 1940 byly vyměněny za podpěry z ohýbaných kolejnic.

Turisté měli o lanovku na Pustevny už v roce 1940 mimořádný zájem. Aby ne, byl to evropský unikát.

Turisté měli o lanovku na Pustevny už v roce 1940 mimořádný zájem. Aby ne, byl to evropský unikát.

Lanovka se běžně objevovala i objevuje na pohlednicích z Beskyd. Jen v 70. letech se označovala jako sedačkový výtah.

Lanovka se běžně objevovala i objevuje na pohlednicích z Beskyd. Jen v 70. letech se označovala jako sedačkový výtah.

Lanovka v současné podobě vydrží zhruba deset až patnáct let. Pak bude zapotřebí razantní rekonstrukce.

Lanovka v současné podobě vydrží zhruba deset až patnáct let. Pak bude zapotřebí razantní rekonstrukce.

Takřka třicet let pak lanovka jezdila v modernizované podobě z roku 1956. Zůstaly jednomístné sedačky a také trasa se nezměnila. Vyrostly však nové budovy lanovkových stanic a také provoz splňoval dobové nároky. To trvalo do osmdesátých let, kdy padlo rozhodnutí o výstavbě nové lanovky v jiné trase.

„Bylo to velké dohadování. My jsme chtěli dolní stanici přemístit k hotelu Ráztoka, ochránci přírody zase požadovali, ať se vůbec nic nemění. Nakonec zvítězil kompromis. Tedy níže v údolí, ale ne až u hotelu,“ popisuje Jan Mikeska. ¨

Trasa se protáhla, stožárů ubylo. Sedačky jsou dvoumístné. A jezdí se mnohem výše nad terénem.

Historie pustevenské lanovky

1939
Z popudu firmy Františka Wiesnera z Chrudimi vzniká návrh lanovky. Důvodem je i to, že po německém záboru pohraničí se staly Beskydy jedinými tuzemskými horami s výškou nad tisíc metrů.

4. března 1940
Zahájení provozu lanovky. Za tuhých mrazů se stavěla jen dva měsíce a přišla na 350 tisíc korun.

Léto 1940
Dřevěné podpěry nevydržely nápor cestujících, za provozu proto byly měněny za kovové z ohýbaných kolejnic.

1956
První zásadní proměna lanovky. Poloha stanic se sice nemění, jejich podoba však výrazně. Také trasa zůstává přibližně stejná, ale lanovka se značně modernizuje.

1.1.1987
Rozjela se zcela nová lanovka, a to v úplně nové trase. Náklady činily dvanáct milionů korun. V této podobě jezdí lanovka dodnes.

???
Nutná rekonstrukce současné lanovky, náklady se odhadují na nejméně sto milionů korun.

Ale i současná podoba už čítá téměř třicet let. „Lanovka je sice bezpečná, pečujeme o ni co nejlépe, ale v horizontu zhruba deseti let bude potřebná rekonstrukce,“ přikyvuje Chrostek.

Nová lanovka by přišla na přibližně sto milionů korun, v případě kabinek dokonce až na 150 milionů. „A to bez dotace nebo silného investora nelze zvládnout.
Lanovku i pustevenský lyžařský areál většinově patří společnosti Pustevny podnikatele Petra Hanka, který vlastní například i blízké hotely Ráztoka a Troyer.

Horní stanice se změní

Deset procent pak vlastní obec Trojanovice. „Jsme rádi, že lanovku drží člověk, který tady podniká. Báli jsme se, že by ji mohl získat někdo bez vztahu k regionu,“ vysvětluje starosta obce Jiří Novotný.

Také Trojanovice plánují některá vylepšení, počínaje drobnostmi, jako je například nákup přikrývek, aby cestující nemrzli. A snad v příštím, či přespříštím roce se za zhruba patnáct milionů korun přemění horní stanice na Pustevnách.

„Chtěli bychom tam hezkou a stylovou menší restauraci, která by byla ze tří stran prosklená, tedy s krásným výhledem,“ odhaluje plány pro blízkou budoucnost trojanovický starosta.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.