Drobil si velký efekt slibuje od čtyřmiliardové dotace z evropských peněz na ekologické investice velkých firem v Moravskoslezském kraji, ale také od dalších chystaných opatření.
"Na říjnové poslanecké schůzi předložíme novelu zákona o ovzduší, který dá regionům tři nástroje umožňující regulaci znečištění," řekl ministr po schůzce se zástupci velkých firem z kraje.
Po D1 v Ostravě možná zadarmo, ale jen při smogu
Pokud poslanci schválí novelu zákona o ovzduší - a ministr životního prostředí předpokládá, že by se to mohlo podařit hned při prvním čtení - znečištěné regiony budou mít například možnost zpřísnit emisní limity a vymezit takzvané nízkoemisní zóny, ve kterých budou moci regulovat dopravu při smogové situaci.
S tím souvisí také možnost využívat v určitých dnech bezplatně ostravský úsek dálnice D1, za který musí nyní řidiči bez rozdílu platit.
Ač se ostravský primátor snažil situaci změnit, nepodařilo se mu to - a neuspěl ani Drobil. "Nepodařilo se mi s ministrem dopravy vyjednat absolutní výjimku pro Ostravu," přiznal.
"Ale novela zákona obsahuje kompromis. V době, kdy bude ve městě vyhlášená smogová epizoda, tak dálnice nebude zpoplatněna," vysvětloval ministr životního prostředí a dodal, že návrh se netýká pouze Ostravy, ale všech rychlostních komunikací v takzvaných nízkoemisních zónách.
Zlepšení ovzduší na Ostravsku by však podle Drobila mohly pomoci také dobrovolné smlouvy, které chce do konce roku uzavřít se všemi osmi firmami, s jejichž představiteli se setkal.
Všichni podle něho vyjádřili ochotu veřejně se zavázat, že přispějí ke zlepšení kvality ovzduší nad rámec toho, co členským zemím Evropské unie ukládá legislativa od roku 2012.
Drobil chystá politiku cukru a biče
"Požádal jsem je o uzavření takové dohody a všichni souhlasili, za což jim děkuji," řekl ministr Drobil, který netají, že efekt všech plánovaných projektů se nedá očekávat v řádu dní, týdnů ani měsíců. "Když vše půjde dobře, poznáme to v roce 2012 až 2013," uvedl Drobil a dodal, že na znečišťovatele hodlá uplatňovat politiku cukru a biče.
Drobil tvrdí, že když ministerstvo životního prostředí uvidí snahu ze strany firem, bude také vstřícné. A nemá tím na mysli jen snahu vyjednat co nejlepší podmínky spolufinancování ekologických projektů z evropských peněz, ale třeba vstřícnost při zpracování prováděcích předpisů nových zákonů a zmírňování dopadů na firmy.
Ministr životního prostředí Pavel Drobil po jednání se zástupci průmyslových firem v Ostravě.
"Považoval jsem za férové říci zástupcům firem, že možnosti, jak zlepšit životní prostředí v regionu bez toho, aby se to jich to dotklo, jsou vyčerpané. Firem se to dotkne a bude je to bolet, ale jiná možnost není," podotkl ministr.
"Jasně jsem jim řekl, že na znečišťovatele budu uplatňovat politiku cukru a biče a na druhou stranu, že není mou ambicí podvázat konkurenceschopnost českého průmyslu a zničit firmy, které zaměstnávají podstatnou část obyvatel tohoto regionu..." dodal Drobil.
A právě tím si Drobil průmyslníky docela získal na svou stranu. "Já i další kolegové, kteří se sešli s panem ministrem, jsme ocenili jeho osobní přístup a snahu řešit dopady budoucích zákonů individuálně - tak, aby nebyly pro ostravský průmysl likvidační," řekla po včerejší schůzce například jednatelka společnosti BorsodChem MCHZ Miroslava Jeřábková.
Jeřábková: Chemička plní přísné limity už teď
Podotkla, že s uzavřením dobrovolné smlouvy o zlepšování životního prostředí nemá její firma sebemenší problém.
"I když ze zmíněných osmi firem se na znečišťování ovzduší podílíme nejméně, máme trvalý zájem na zlepšování životního prostředí, což dokazujeme výraznými investicemi do moderních technologií. Již dnes splňujeme řadů limitů nad rámec současného zákona. Díky tomu jsme také jako první chemička v Česku držitelem ceny udržitelného rozvoje," líčí Jeřábková.
Šéfka firmy také dodala, že i další firmy investují do ekologických technologií, protože je k tomu nutí nejen zákony, ale i konkurenční podnikatelské prostředí.
Ekologové: důležitější než smlouvy jsou 4 miliardy
I to je možná důvod, proč je Vendula Krčmářová z ostravského ekologického sdružení Arnika poněkud skeptická k takzvaným dobrovolným smlouvám. "Podobné už dříve uzavíral s firmami i kraj, ale žádný efekt nepřinesly..."míní.
Více si ekoložka slibuje od čtyřmiliardového koláče evropských peněz určených výhradně pro Moravskoslezský kraj, ze kterého si tentokrát budou moci pořádný kus ukrojit i soukromé průmyslové firmy.
"Jsme sice na začátku, ale je to konkrétní pomoc a dost velká částka, která by mohla regionu pomoci."
