Moravskoslezský policejní chemik Petr Březina.

Moravskoslezský policejní chemik Petr Březina. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Nejvíce nám dal zabrat metanol, vzpomíná policejní chemik

  • 1
Amsterdam shopy, metanolová aféra, požáry, pěstírny konopí. A mnoho dalšího. Policejní chemik Petr Březina se opravdu nenudí. Ale jak říká, do komerčních laboratoří by nikdy nešel. Práce v nich je totiž podle jeho mínění docela jednotvárná.

Má hodnost kapitána, ale policejní uniformu oblékne jen výjimečně. Čtyřicetiletý Petr Březina se před patnácti lety stal policejním chemikem a říká, že by neměnil.

Se spolupracovníky se zapotili hlavně při metanolové aféře předloni na podzim, kdy kvůli rychlosti odhalení jedovatých alkoholových příměsí vymysleli rychlejší způsob zpracování vzorků. "Metanolová aféra nás pořádně prověřila. Zároveň nám ale dala obrovské zkušenosti," říká Březina.

Petr Březina

Moravskoslezský policejní chemik Petr Březina.
  • 40 let
  • Vrchní komisař chemik na krajském Odboru kriminalistické techniky a expertizy Policie ČR ve Frýdku-Místku
  • U policie pracuje patnáct let, podílel se například na odhalování nových drog v Amsterdam shopech nebo zjišťování obsahu jedovatého metanolu v době metanolové aféry
  • S rodinou žije na Třinecku, má dvě děti

Jak se člověk stane policejním chemikem? To jste určitě už jako dítě školou povinné začínal s chemickými pokusy a právě chemie byla nejoblíbenějším předmětem.
Chemie mě sice opravdu bavila, ale že bych ji přímo vyhledával, to ne. V tom věku je člověk málokdy vyhraněný. Začínal jsem klasicky, v první třídě jsem chtěl být popelářem. Až pak na třineckém gymnáziu jsem se o chemii začal více zajímat.

Ale to je pořád docela daleko ke kriminalistice. Přeci jen to není zrovna běžná profese.
Při studiu Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích mě začala problematika kriminalistiky docela zajímat, studoval jsem Katedru teorie a technologie výbušnin. Po škole jsem měl velké štěstí, když jsem se informoval v Ostravě na práci a zrovna potřebovali chemika. A tak v tomto oboru už pracuji patnáct let.

Nelákala vás práce v soukromých laboratořích, kde lze očekávat větší odměny?
Nikdy jsem se po jiné práci neptal, takže ani nevím, jestli je naše práce někde lépe placená. Neberu to jako prioritu. Navíc většina komerčních laboratoří se zabývá rutinními analýzami, kdežto policejní práce přináší spoustu situací, kdy musím opravdu přemýšlet, jakým způsobem se dopídit kýženého výsledku. I u nás je občas rutina, ale také mnohé, co člověka posune dál. Nová zkušenost, nová zjištění. To je velké plus.

Nikdy jste si neříkal, že byste si vyzkoušel i práci klasického policisty?
(smích) Tak to opravdu ne. Tyto ambice nemám. Více mě baví práce v laboratoři.

Co jako policejní chemici odhalujete?
Nejvíce analýz provádíme v oblasti drogové kriminality. Je hodně pěstíren konopí i varen pervitinu, bohužel v našem kraji to hodně kvete. Tím jsme docela zahlceni. Také například zjišťujeme druh úlomků laku z vozidla, které ujelo od nehody, naše práce je opravdu velmi různorodá. Také vyjíždíme přímo na místo činu, nejčastěji kvůli požárům.

Moravskoslezský policejní chemik Petr Březina.

To mě zajímá. Kdo rozhoduje o vašem výjezdu a jak vše zvládáte?
Pokud vyšetřovatel vyhodnotí situaci tak, že chce naši účast, tak jsme v dosahu a vyjíždíme. Pomáháme například zajišťovat stopy, vzorky a další. Například už u zmiňovaných požárů zjišťujeme, kde a jak byl založen. Vyhledáváme látky podporující hoření, třeba benzín nebo ředidla. Zpočátku jsem měl obavy, jak budu reagovat na mrtvoly, ale dokázal jsem se přes to přenést. Nicméně od kolegů vím, že nejhůře snášejí, když je na místě činu mrtvé dítě. Tomuto jsem se zatím chválabohu vyhnul, obávám se však, že i tato zkušenost mne jednou potká.

Vzpomenete na nějaký případ, kde jste byl osobně?
Před lety jsme byli na Přerovsku, kde syn chladnokrevně zavraždil své rodiče. To jsou případy, kdy člověk přemýšlí, co se tomu pachateli odehrávalo v hlavě. Otřesná byla i železniční nehoda ve Studénce v roce 2008. Viděl jsem následky na vlastní oči a bylo to něco příšerného.

Jsou pachatelé vzdělanější i v oblasti chemie?
Jak kdo. Setkáváme se s lidmi, co mají nízkou úroveň chemických vědomostí, ale jsou i výjimky, kdy člověka někdo zaskočí. Určitě má na vzdělání lidí vliv internet. Pepř ve snaze zakrýt stopy už nepřekvapí.

Změnila se za těch patnáct let nějak vaše práce, a jak se podle vás bude dále vyvíjet?
Určitě se změnilo vybavení laboratoří. Například v poslední době byl zakoupen Ramanův spektrometr, který nám velice pomohl v případech metanolové aféry. A budoucnost? Doufám, že instrumentální vybavení se posune dál a analýzy zvládneme ještě v kratší době. Budeme tak schopní rychleji reagovat na požadavky kriminalistů.

Když jste už zmínil metanolovou aféru, tak tam jste si myslím docela mákli. Určitě jste to byli vy, kdo zjišťoval přítomnost metanolu v alkoholu.
Přesně tak. Zpočátku, myslím na začátku září 2012, se přesně nevědělo, o co se jedná, do té doby jsem se s otravou metanolem nesetkal. Ale po prvních analýzách bylo jasné, že jde o vysoce toxické směsi metanolu s lihem. A pak to začalo jako na běžícím pásu, kriminalisté začali vozit další a další vzorky.

Bylo složité zjišťovat přítomnost metanolu?
Samotná analýza náročná není, spíše bylo překvapivé, že metanolu v těch lahvích bylo opravdu hodně. Nebylo vzácné, že až padesát procent z obsahu lihu byl metanol.

Jak jste všechno zvládali časově?
Zavedly se služby, aby když přivezou vzorky, tak se okamžitě dělaly rozbory. Do té doby jsme při analýze alkoholu používali metodu plynové chromatografie ve spojení s hmotnostní spektrometrií. Samotná analýza trvala asi půl hodiny. Snažili jsme se ji zkrátit, protože říct někomu, že deset lahví zanalyzujete za půl dne, by opravdu nešlo.

Kolega navrhl, že bychom mohli vyzkoušet infračervenou spektrometrii. Byl to jen takový slepý pokus, ale vyšel. Výsledek byl do třiceti vteřin a stačilo přitom pár kapek kapaliny. Časově to velmi pomohlo. Takže kriminalisté přinesli deset lahví a za deset minut odešli s výsledkem. Nakonec Ramanova spektrometrie je schopna měřit metanol i přes obal. Celkově jsme v době metanolové aféry prověřili zhruba dvanáct tisíc vzorků.

Moravskoslezský policejní chemik Petr Březina.

Takže právě metanolové aféra vám dala zabrat nejvíce?
Jednoznačně. Ale jen o málo náročnější byla někdy v roce 2011 aféra s Amsterdam shopy. Přes Polsko k nám začaly pravděpodobně z Číny proudit syntetické látky s podobnými účinky, jaké mají zakázané drogy. Naším úkolem bylo tyto látky identifikovat. Ve spolupráci s pražským Kriminalistickým ústavem jsme zjišťovali, jestli se jedná o látku obdobnou svou strukturou zakázaným drogám, poté se už toxikologové vyjadřovali k jejich účinkům na člověka.

Sledujete v televizi kriminálky a čtete detektivky? Co na jejich úroveň říkáte?
Zpočátku jsem sledoval třeba Kriminálku Las Vegas nebo Miami. Ale poté, co do přístrojů určeným k chemickým analýzám vložili nějaký vzorek a vypadlo jim jméno a příjmení, tak jsem se přestal dívat, protože to je už opravdu sci-fi. Co se týče našich kriminálek, tak jsem se díval na Případy 1. oddělení, ty neměly chybu, to bylo hodně blízké realitě.

Kriminálka Anděl už je taková odlehčená, někdy se zasměju. Staré české kriminálky, například Dobrodružství kriminalistiky nebo Hříšní lidé města pražského jsem hltal jako malý kluk, teď už se nedívám. Detektivky jako knihy mám rád, čtu hlavně ty severské. Například Nesboa, Keplera a další (následoval několikaminutový odborný rozbor severských autorů s redakčním fotografem).

Dokážete doma vypnout z práce? Děti už také vedete k chemii?
Doma určitě vypnu, věnuji se rodině. Jen v době metanolu musela jít trochu stranou, ale to chápali. Jinak hlavně turistika, cyklistika, práce na baráku. Děti jsou ještě malé, mají šest let a necelé čtyři roky, takže na chemii mají dost času. Zatím vedou pastelky.