"Nemusí to být ani dlouhodobé, stačí několik měsíců. Když se lokálně zatěžuje jen jedna svalová skupina, vede to k potížím. Nejhorší jsou titěrné, jemné pohyby, stále opakované dokola," říká o sílícím fenoménu mezi nemocemi z povolání vedoucí odboru hygieny práce a náměstek ředitelky Krajské hygienické stanice Ostrava Jiří Urbanec.
Vývoj počtu rizikových míst a nemocí z povolánírok - zaměstnanci v riziku - nemoci z povolání 2009 - 84 037 - 289 2010 - 86 740 - 313 2011 - 89 373 - 326 2012 - 90 582 - 287 Zdroj: Krajská hygienická stanice Ostrava |
Potíže způsobené lokální svalovou zátěží patří mezi takzvaná onemocnění způsobená fyzikálními faktory. Ta loni tvořila už 78 procent z celkového počtu přiznaných nemocí z povolání v kraji. Za jejich nárůstem stojí rozvoj průmyslových zón a neustálé přibývání montážních závodů, často navázaných na automobilový průmysl.
Kvůli tomu také stále roste počet lidí, kteří v kraji pracují v takzvaném riziku, tedy na pracovišti, kde je vyšší pravděpodobnost vzniku nemoci z povolání. Zatímco v roce 2009 v kraji pracovalo v riziku 84 tisíc lidí, letos je to 90,5 tisíce. Každý rok navíc přibývá tisíc až dva tisíce lidí na rizikových pracovních pozicích.
Moravskoslezský kraj je v jejich počtu v čele republikové tabulky, žije tady pětina všech českých zaměstnanců v riziku.
"V kraji nyní vzniká více než čtvrtina republikového počtu nemocí z povolání," přidává další republikové nej ředitelka ostravských hygieniků Helena Šebáková.
Typický pacient má potíže s pohybem
Z okresů je na tom nejhůře Ostrava, kde hygienici evidují celou třetinu z krajského počtu zaměstnanců v riziku. Frýdecko-Místecko a Karvinsko mají shodně po pětině. Tytéž okresy mají i nejvyšší počty nemocí z povolání.
Loni se poprvé rostoucí trend nemocí z povolání i počet prověřovaných případů ve srovnání s předchozím rokem v kraji snížil. Jestli jde jen o náhodný výkyv, nebo dobrou zprávu pro kraj a důkaz lepší péče podniků o zdraví zaměstnanců, ukážou teprve další léta.
Posuzování podmínek vzniku onemocnění z povolání je však stále ekonomicky velmi náročné. "Tvoří výrazný podíl požadavků na expertízy, v roce 2012 šlo o více než 2,4 milionu korun," uvádí ředitelka Šebáková. Typickým pacientem v ordinaci specialistů na nemoci z povolání je muž středního věku s potížemi pohybového aparátu.
Zvyšuje se i počet alergiků ve výrobě
"Nejčastěji jsou to dělníci z automobilového a těžkého průmyslu nebo zemědělství," říká primářka Oddělení pracovního a preventivního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava Zdeňka Hajduková. Lékaři tam nejčastěji posuzují onemocnění nervů a kloubů na rukou.
Primářka Hajduková však upozorňuje na další rostoucí fenomén. Alergie. "Častým problémem jsou alergická onemocnění dýchacích cest a kůže. Na počtu přiznaných nemocí z povolání to však není vidět. Důvodem je složitý důkaz zavinění alergického onemocnění zaměstnavatelem," vysvětluje.
Spousta lidí už totiž do práce s dispozicí pro alergii přijde. Roste počet alergií u dětí a ti jako dospělí přicházejí do dělnických profesí, kde se jim dosud klidné alergické onemocnění zhorší. "Je pak problém tyto jedince zařadit do pracovního procesu," uzavírá Hajduková.
Kolik lidí s přiznanou nemocí z povolání v kraji celkem žije, se nesleduje. Odhadem může jít zhruba o deset tisíc obyvatel.
