Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Některým ostravským politikům vadí Dny NATO. Organizátor mluví o stěhování

  20:05aktualizováno  20:05
Zatímco v Evropě sklízejí Dny NATO na mošnovském letišti uznání, část ostravských politiků prestižní leteckou přehlídku kritizuje. Někteří si přejí změnu názvu, žádné dotace nebo i zrušení akce. Organizátor mluví o tom, že pokud bude podpora od města dál klesat, přestěhuje Dny NATO do jiného státu.

Americký bombardér B-52 v obležení diváků během Dnů NATO v Ostravě | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

Radost i zklamání zažívá v těchto dnech Zbyněk Pavlačík, předseda sdružení Jagello 2000, které letos chystá už 15. ročník letecké přehlídky nazvané Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády České republiky.

Z původně malé odpolední akce na Černé louce se stala jedna z nejvýznamnějších evropských airshow. A zatímco díky tomu začátkem března Pavlačíkovi na zasedání European Airshow Council na Maltě potleskem gratulovalo k úspěchu přes sto dvacet účastníků z pětadvaceti zemí světa, někteří ostravští politici dali najevo, že Dny NATO jim leží v žaludku.

Pod palbou kritiky se ocitla žádost o dotaci i NATO v názvu akce. A zazněl i návrh, že kvůli teroristům by se měla podzimní přehlídka zrušit.

Může se stát, že Ostravsko o megaakci přijde

„Na Maltě jsme převzali tři prestižní ceny včetně Paul Bowen Trophy za výjimečný přínos evropským airshow. Navíc mi nabídli místo v této evropské radě. Vnímám to jako poctu a příležitost sledovat a ovlivňovat trendy v rozvoji leteckých přehlídek, což může být přínosem i pro Ostravu,“ řekl Pavlačík.

Dny NATO 2015

„Bohužel nemohu vyloučit, že akci, kterou navštěvuje kolem 200 tisíc lidí, v budoucnu nepřestěhujeme z Letiště Leoše Janáčka Ostrava do zahraničí. Nepřeji si to, ale pokud ztratíme finanční podporu města a kraje, nic jiného nám nezbude.“

Nejistotu u něj posílila debata na středečním jednání ostravských zastupitelů, kteří měli rozhodnout, zda a jakou dotací přehlídku podpoří. Jagello žádalo tři miliony korun. Radní navrhli 2,23 milionu – o dalších pět procent méně než loni.

Vstupné? Vojenská technika by nebyla zdarma

Zastupitel Ivo Hařovský (ČSSD) se přimlouval, ať město dá opět alespoň 2,6 milionu jako v roce 2014. Předseda krajské organizace Strany svobodných občanů Jiří Zapletal, který není zastupitelem, ale vystoupil jako občan, naopak chtěl, aby město nedalo nic.

„Nebrojím proti této akci. Naopak. Špatné ale je, že pořád chce peníze - po městě i kraji. Přitom je už životaschopná i bez dotací,“ tvrdil Zapletal. „Jsem zvědavý na zástupce komunistické strany, jestli dotaci schválí a tím řeknou, že NATO je jejich nejlepší přítel,“ dodal.

V debatě zazněly návrhy zastupitelů, aby víc přispíval kraj či NATO, nebo aby organizátoři bezplatné akce začali vybírat vstupné.

Primátor města Tomáš Macura (ANO) ale vysvětlil, že to nelze: „Kdyby vybírali vstupné, nemohla by tam vojenská technika účinkovat zdarma. Museli by si ji pronajmout.“

Ideální prostor pro extremisty, zmínil komunistický zastupitel

Někteří zastupitelé za KSČM netajili, že jim vadí NATO v názvu i akce samotná.

„Hlavním cílem je propagace významu NATO, o čemž mám vážné pochybnosti v souvislosti s posledním děním. Naši spojenci v NATO se podíleli na tom, že některé stabilní země byly takříkajíc rozsekány a nyní v nich vládnou islamistické gardy. Myslím, že pořadatelé by měli uvažovat o změně názvu,“ uvedl komunista Martin Juroška.

„V souvislosti s bezpečnostní situací si myslím, že ta akce by se neměla konat. Dovedu si živě představit, že je to ideální prostor pro extremisty,“ dodal komunista Zbyněk Šebesta.

Řada zastupitelů ale hned dala najevo opačný názor. „To je malování čerta na zeď,“ reagoval Vladimír Polák (Ostravak). „Souhlasím. Tyhle akce jsou pod drobnohledem. Riziko navíc hrozí všude, kde se sejde víc lidí,“ uvedl primátor Macura. Zdůraznil, že Ostrava chce být dál hlavním partnerem akce, i když podle něj by se mohla podpora města do budoucna ještě snížit.

Vadí vám Dny NATO na ostravském letišti?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 12:00 6. dubna 2016. Anketa je uzavřena.

Ne 9450
Ano 882

Náměstek primátora Martin Štěpánek (ODS) naopak míní, že město by mohlo dát víc peněz. A nesouhlasí s tím, že by se akce měla přejmenovat nebo rušit.

„NATO je dnes jednou z mála funkčních organizací světového významu, která chrání naše bezpečí,“ říká. „Rušit akci by byla chyba. Musíme naopak demonstrovat, že se nenecháme zastrašit, a ukázat, že jsme schopni zajistit bezpečnost.“

Šéf ostravských zastupitelů za KSČM a současně první náměstek hejtmana kraje Josef Babka na rozdíl od stranických kolegů hlasoval pro dotaci a řekl, že podpoří i příspěvek kraje ve výši 1,3 milionu korun.

„Já nejezdím na Dny NATO, ale na Dny Vzdušných sil Armády České republiky, což jsem prosazoval do názvu před šesti lety,“ podotkl. „Může se ale stát, že se konat nebudou. Jako každý rok se totiž bude akcí zabývat i bezpečnostní rada kraje. A bude reagovat na aktuální situaci.“

Pavlačík řekl, že respektuje právo politiků diskutovat o tom, zda poskytnou dotaci. Některé názory ale podle něj vycházejí z neznalosti.

„Bez dotací města a kraje se tato akce v žádném případě uskutečnit nedá. A náklady stále rostou. Například potřebujeme 110 kontejnerů pro zázemí akce. Loni stály kolem milionu, nyní jejich cena vzrostla kvůli migrační vlně asi dvojnásobně,“ řekl Pavlačík.

„Akci chystáme vždy s velkým předstihem, už teď řešíme rok 2018, proto musíme nutně vědět, jaké vize mají město a kraj do budoucna. Pokud by měla jejich podpora klesat, museli bychom pak vzít vážně nabídky zájemců z Evropy, kteří chtějí, abychom Dny NATO pořádali tam,“ dodal.

Dny NATO v září 2015:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.