Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Neobvyklý pomník. Útěk letců skončil vraždou v Ostravě-Hrabůvce

  19:25aktualizováno  19:25
Jedna z epizod slavného útěku ze zajateckého tábora Stalag III Sagan v dnešním jihozápadním Polsku, při němž německým strážníkům uprchlo díky vykopání 110 metrů dlouhého tunelu 78 spojeneckých letců, skončila v Ostravě, nedaleko kostela v městské části Hrabůvka.

Pomník popravených britských pilotů v Ostravě-Hrabůvce. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Výjimečnosti útěku, který byl po válce i zfilmován, odpovídá i výjimečnost pomníku. Zatímco na většině památek na druhou světovou válku převládají jména sovětských vojáků nebo českých odbojářů, pomník v Hrabůvce vzpomíná na britské letce.

Jeden se narodil v Kanadě, druhý v Jihoafrické republice. Oba společně padli po výstřelech z pistolí příslušníků gestapa právě v Hrabůvce. Goden A. Kidder a Thomas G. Kirby–Green, letci RAF.

Ač oba piloti, s tehdejším letištěm v Hrabůvce neměla jejich smrt nic společného.

Po útěku ze Saganu, v noci z 24. na 25. března 1944, zamířili oba letci na jih, k maďarským hranicím. Vydávali se za Španěly, lest jim však vycházela jen k Veselí nad Moravou, kde byli zatčeni četníky. Ti oba uprchlé piloty předali gestapu. Hitlera rozsah útěku rozzuřil a přikázal exemplárně popravit padesát již dopadených uprchlíků. Mezi nimi také Godena Kiddera a Thomase Kirby-Greena.

Záběr z dokumentu BBC Velký útěk: Zúčtování

Záběr z dokumentu BBC Velký útěk: Zúčtování

Pro rodáka z jihoafrické Yukomy, sloužícího v novozélandské odnoži RAF, nebyl útěk přes Moravu prvním setkáním s Československem. V roce 1940 totiž Kirby sloužil jako instruktor u 311. bombardovací perutě, v níž působili převážně českoslovenští letci.

Pomník u kostela v Hrabůvce stojí nedaleko místa, kde byli oba váleční zajatci zastřeleni.

Oficiálně měli být převezeni zpátky do zajateckého tábora, při cestě ale dva gestapáci, Erich Zacharias a Adolf Knippelberg zastavili právě v Hrabůvce a nedaleko kostela piloty, 29. března 1944, popravili střelou do týla. Pomník byl odhalen přesně o 49 let později.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.