Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Reuters

Vraky budou jezdit do center měst dále. Chybí totiž obchvaty

  • 5
Ministerstvo chce uvolnit celkem deset milionů korun pro přípravu nízkoemisních zón.V Moravskoslezském kraji ale zatím vyhlídky na tyto lokality nejsou. Chybí totiž obchvaty měst.

Nízkoemisní zóny by měly v centrech měst a obcí snížit prach a zplodiny z aut. Na studie jejich proveditelnosti teď ministerstvo životního prostředí přislíbilo uvolnit částku až jednoho milionu korun pro jednotlivé radnice.

„Díky studiím budou mít města a obce k dispozici všechny podklady k možnému vyhlášení nízkoemisní zóny. Výsledkem analýzy bude představa o množství vozidel, kterých se budou týkat nastavená pravidla,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

Zjednodušit vyhlášení nízkoemisních zón by měla i připravovaná novela zákona o ochraně ovzduší, která nedávno prošla vládou.

V Moravskoslezském kraji ovšem zóny, které by zamezily automobilům s vyššími emisemi vjezd do středu měst a obcí, naráží na úskalí.

Až bude kudy odklánět dopravu

Města většinou teprve čekají na obchvaty. Auta by tak neměla být kudy odkloněna.

„Vzhledem k tomu, že naprostá většina města je ohrožena polétavým prachem, který pochází právě z dopravy, přistoupíme ke zřízení této zóny okamžitě po dokončení obchvatu,“ řekl Dalibor Halátek, náměstek pro dopravu opavského primátora.

„Podmínkou pro vyhlášení zóny je dobudování severní části východního obchvatu a dobudování jižního obchvatu k ulici Olomoucká.“ To znamená, že na zónu si místní budou muset počkat minimálně ještě dva roky.

Po vyhlášení by zóna zabraňovala vjezdu starších, emise nesplňujících aut a nákladních vozidel. Obyvatelé daného území by měli výjimku.

„V maximální verzi by se jednalo o centrum města s ochranným pásmem městské památkové zóny, tedy o Opavu předměstí a také velké části Kateřinek a Kylešovic,“ doplnil Halátek.

Místní by omezený vjezd aut do centra vítali. „Snížil by se hluk, prach a střed města by byl bezpečnější,“ řekla Marie Tomečková z Opavy.

Jezdit jinudy než po Českobratrské ulici přes centrum města by při vyhlášení nízkoemisní zóny v Ostravě musela hlavně tranzitní doprava. I proto jsou radní se zavedením zón zatím opatrní.

„Všechno je teprve v jednání, v horizontu půl roku bychom se mohli touto problematikou zabývat. Je to složitá situace. Bojujeme tady za oživení centra města a zakázat vjezd do něj některým autům mi nepřijde jako šťastné. Omezili bychom tak i lidi, kteří si nemohou dovolit automobily s nižšími emisemi. Na druhou stranu je to ekologický krok, který bych vítal, uvidíme, co přinese jednání,“ vysvětlil ostravský resortní náměstek primátora Lukáš Semerák.

Městem, které už roky usiluje o nízkoemisní zónu, jsou Klimkovice.

„Jako lázeňské město si zakládáme na tom, že i když ležíme kousek od průmyslové aglomerace, můžeme na hýlovském kopci, kde stojí lázně, dýchat vzduch jako v Beskydech. Ovšem dole ve městě vzduch znečišťují nejen lokální topeniště, ale také doprava, včetně kamionů, které se snaží ušetřit na mýtném a krátí si přes Klimkovice trasu, takže sjíždějí z D1,“ popsal situaci starosta Jakub Unucka.

Upozornil ale, že problémem může v budoucnu být i nízkoemisní plaketa. Ta by měla doložit, že auto je ekologické a do města může.

„Chceme, aby plaketa byla povinnou součástí automobilu, protože se dá předpokládat, že než by si ji motoristé zakoupili, raději se našemu městečku vyhnou. S takovou k nám nebudou jezdit do obchodů, do restaurací, na výlety,“ doplnil Unucka.

V Třinci by omezení nemělo smysl

Pro některá města jsou ovšem nízkoemisní zóny zbytečné. „Třinec vznikal jako aglomerace kolem Třineckých železáren, které jsou v centru. U nás by zóna neměla smysl. Nicméně snažíme se o ekologické programy a opatření. Například aby lidé více využívali MHD, kde plánujeme ekologické autobusy, nebo jízdní kola,“ zmínila starostka Věra Palkovská.

Nejpalčivější je téma zavedení nízkoemisních zón pro lidi z Frýdku-Místku. Ti totiž zatím marně čekají na obchvat a dochází jim už trpělivost. Nízkoemisní zóny by podle všeho kvalitu ovzduší významně ovlivnily. Doprava spolu s lokálními topeništi, průmyslem a vlivem z Polska ohrožuje kvalitu vzduchu v regionu nejvíc.

„Po vzoru zemí, jako je Německo a Rakousko, je zavedení těchto zón potřebné. Je načase uvědomit si škodlivý vliv dopravy a postavit se k tomu,“ řekla ředitelka ostravské společnosti Čisté nebe Anna Plošková.

Tato problematika by v kraji měla zahrnovat úvahy nad investicemi do MHD nebo cyklodopravy. „Když se chceme dát na ‚bezfosilní‘ cestu a cestu chytrých měst, jak je známe například ze Švédska, jsou tato řešení více než nutná,“ dodala ředitelka.