„Tak podrobná a rozsáhlá databáze v zemi dosud nebyla. Pomůže silničářům i úředníkům, například při zpracovávání podkladů a shánění investic do ochrany přírody,“ vysvětluje její přínos Marcela Klemensová z Arniky.
Mapu alejí najdete zde |
Mapy alejí mohou podle ní obce využít třeba i pro lákání turistů, plánování naučných stezek, odpočinkových míst a stánků s občerstvením či k přípravě nových cest mezi vesnicemi a pamětihodnostmi.
„Abychom výletníkům i obcím práci usnadnili, vybrali jsme 241 nejzajímavějších alejí do publikace Cesty k moravským alejím. V tomto tištěném průvodci jsme také podrobně popsali devět tras pro výlety na kolech,“ říká vedoucí projektu.
V Česku se mnohem víc stromů kácí než sází
Z podkladů, které odborníci i studenti při zkoumání stromů lemujících silnice II. a III. třídy na Moravě a ve Slezsku nashromáždili, mimo jiné vyplynulo, že v zemi se po desetiletí mnohem víc stromů kácí než sází. Moravskoslezský kraj je ale už pár let světlou výjimkou.
„Z alejí podél cest v zemi zmizelo v letech 2003 až 2013 na 160 tisíc stromů, ale nových tam přibylo jen 98 tisíc. Ve třech mapovaných krajích (Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský) bylo ve stejné době vykáceno 25 tisíc stromů a vysázeno jen 16 tisíc,“ líčí mluvčí Arniky Vratislav Vozník.
„V Moravskoslezském kraji ale byla situace odlišná: v alejích podél cest II. a III. třídy bylo vykáceno 5 470 stromů a vysázeno 5 984,“ dodává.
Klemensová se zatím zdráhá mluvit o trendu. „Pravda je, že na severu Moravy a ve Slezsku přibývá spolků, úřadů, samospráv i jednotlivců, kteří se snaží zachránit historické aleje a zakládat nové. Ale záchrana alejí, které začaly masově vznikat asi před dvěma sty lety, je práce pro několik generací,“ popisuje.
Děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Jan Hradecký má pro aktivní snahu o záchranu starých a výsadbu nových stromů v kraji logické vysvětlení: „Je to jeden ze způsobů, jakým se lidé i úřady snaží zlepšit špatné ovzduší, znečištěné polétavým prachem.“
