Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Památník ukazuje i málo známé hrdiny druhé světové války

  12:44aktualizováno  12:44
Odešli, ale netušili, jestli se někdy vrátí. A zda vůbec přežijí. Památník 2. světové války v Hrabyni připravil na začátek návštěvnické sezony výstavu Odchody a návraty. Je věnovaná osudům lidí, kteří zamířili do zahraniční armády. A odhaluje i dosud nepříliš známé hrdiny.

Autorka výstavy Kamila Poláková s maketou kola, na kterém ujížděl Jan Kubiš. V pozadí fotografie osudné zatáčky v Praze-Libni. | foto: MAFRA

Jedna část expozice východní fronta, druhá západní, mezi tím protektorát. Všude lidé bojovali a snažili se zbavit nacistické zlovůle.

„Československá zahraniční armáda byla tvořena pestrou směsicí mužů a žen pocházejících z rozličného prostředí. Výstava přibližuje některé životní příběhy účastníků zahraničního odboje se zaměřením na okolnosti jejich odchodu za hranice,“ vysvětlila autorka výstavy a vedoucí památníku Kamila Poláková. Upozornila, že stranou nezůstávají ani obětaví lidé, kteří s útěky z protektorátu pomáhali.

Odchody...a návraty

Ostatně v první fázi okupace tisíce lidí utíkaly přes náš region a dále přes Polsko. „Například železničáři v této době velmi riskovali, ve vagonech chystali skrýše. Proto zaslouží naši vzpomínku,“ uvedla Poláková.

Po obsazení Polska se pak otevřela jižní cesta – přes Maďarsko, Balkán a severní Afriku. Expozice si také všímá jak známých vojáků, například Ludvíka Svobody nebo loni zesnulého tankisty Mikuláše Končického, tak i bojovníků, jejichž jména většině lidí dosud nic neříkala: Vilém Dvořák z Chlebičova na Hlučínsku, Boleslav Ivánek z Palkovic na Frýdecko-Místecku nebo Herbert Sněhota, který se narodil v Píšti na Hlučínsku.

Připomínají méně známé příběhy

„Přitom jejich osudy jsou velmi zajímavé a měnily se mnohdy za velmi dramatických okolností,“ přiblížila autorka výstavy. Podrobněji zmínila například Sněhotu, který byl nucen narukovat do wehrmachtu a dostal se do zajetí. Po osmi měsících v ruském táboře vstoupil do československé jednotky a bojoval proti nacistům. „Neuvěřitelný osud,“ poznamenala Poláková.

Nebo Vilém Dvořák. Při útěku z okupované země ho na Slovensku opustil převaděč a byl zatčen. Podařilo se mu však utéct, dostal se až do Francie a poté do Anglie. Získal parašutistický výcvik a zúčastnil se například těžkých bojů u francouzského Dunkerque v letech 1944 a 1945. „Považuji za důležité ukazovat i příběhy, které dosud nejsou známé, protože právě zdánlivé drobnosti vytvářejí velké dějiny,“ těší Mariana Kisse, vnuka Dvořáka.

Když jeho dědeček v roce 2009 zemřel, rozhodl se pozůstalost roztřídit. Některé předměty pak daroval hrabyňskému památníku. „Děda tam často jezdil a byl rád, že se na ně nezapomíná,“ vysvětlil.

Na výstavě nechybějí osobní předměty těchto vojáků a odbojářů, například zahraniční dokumenty, dopisy, zbraně, fotografie, deníky nebo uniformy.

Prostor dostal i Jan Kubiš, jeden ze dvou výsadkářů, kteří v roce 1942 zneškodnili zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. „Sice od nás nepocházel, ale například v Opavě sloužil jako voják.“

Dvě fotografie vojáků s jejich příběhy však visí trochu stranou. „To jsou lidé, kteří bojovali ve wehrmachtu. Nijak je nevyzdvihujeme, jen chceme ukázat, že mnoho lidí z Hlučínska muselo narukovat do wehrmachtu. Neměli na výběr,“ zmiňuje Poláková.

Výstava byla zahájena ve čtvrtek v podvečer a potrvá do konce listopadu. Současně se otevřela i expozice Hrabyně včera a dnes, která představuje historii této slezské obce. „Důraz pochopitelně klademe na 2. světovou válku, kdy se o Hrabyni těžce bojovalo,“ řekla Poláková.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.