„Tyto změny znamenají férovější financování škol. Skončí tak nesmyslné hony na udržení žáků za každou cenu, včetně těch, kteří nedosahují dostatečně kvalitních výsledků ve vzdělávání,“ přiblížila ministryně Kateřina Valachová.
Rozpočet bude nově v režii ministerstva, a ne krajů, jak tomu je nyní. „U pedagogů se bude financovat rozsah přímé pedagogické činnosti, přičemž bude stanoveno maximum. Při rozdělování peněz se pak zohlední rozdílná velikostní a oborová struktura škol či finanční náročnost podpůrných opatření,“ dodala mluvčí ministerstva Klára Bílá.
Změnu vítají školy, které bojují s naplněností. „Podle stanovených tabulek jsme si propočetli, že by to pro nás mělo být výhodnější. Už se nebude tolik bazírovat na počtu dětí, a když to s nadsázkou přeženu, tak bude jedno, zda v hodině vyučujete čtyři žáky, nebo třicet,“ popsala Lenka Metzlová, ředitelka Střední školy zemědělství a služeb ve Městě Albrechticích.
Zájem o učební obory tady stále klesá. „Každý rodič chce, aby jeho dítě mělo maturitu, takže jít na učňák je pro ně až poslední volba. Přitom poptávka po řemeslnících je značná. Například nyní máme prázdné dílny, protože všichni žáci se učí přímo v provozech a budoucí práci mají jistou,“ doplnila ředitelka.
Problém může být financování nepedagogických pracovníků
Počet žáků klesá také v Rýmařově, v minulosti proto museli sloučit gymnázium s učilištěm. „Pohraničí se vylidňuje a žáci si většinou vyberou větší město. Nové financování pro nás představuje jistotu, protože počet žáků se v průběhu roku mění, zatímco výuka bude pevně stanovena,“ přiblížila ředitelka Gymnázia a Střední odborné školy Rýmařov Zdena Kovaříková. Zároveň však vnímá určité úskalí ve financování nepedagogických pracovníků.
V čem spočívá změna
|
To by mělo totiž zůstat beze změn. „Tam hraje roli normativ na žáka, tedy počet žáků. Takže čím méně žáků, tím méně máme například uklízeček, údržbářů a podobně. To je ale problém. Kvůli sloučení máme několik budov a tyto pracovníky potřebujeme. A pro paní uklízečku není důležité, kolik dětí ve třídě bylo, stejně ji musí uklidit,“ vysvětlila Kovaříková.
Novinka v rozdělování peněz pak nemusí být až tak výhodná například pro gymnázia, která mají běžně převis zájemců a plné kapacity. „Změny se popravdě trochu obávám. Věřím však, že si snad finančně nepohoršíme a že částka bude podobná té stávající. V novém systému ale například budeme moci rozdělit cvičení do více skupin, což pomůže,“ uvedl ředitel hladnovského gymnázia v Ostravě Daniel Kašička.
Negativa v novém systému pak vidí i náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Stanislav Folwarczny: „Systém financování na žáka nebyl ideální, ale byl nejobjektivnější. Umožňoval reagovat na potřeby konkrétního kraje. Nový systém zavádí financování z centra bez ohledu na potřeby regionů. V důsledku povede k omezení kompetencí ředitelů škol a posílení pravomoci úředníků. To již tady bylo v 90. letech, kdy úředníci nařizovali ředitelům počty hodin, omezovali dělení tříd a počty volitelných předmětů.“
