Fakultní nemocnice v Ostravě nově odstraňuje vmetky, velké krevní sraženiny, z...

Fakultní nemocnice v Ostravě nově odstraňuje vmetky, velké krevní sraženiny, z mozkových cév, novou metodou. | foto: Archiv Fakultní nemocnice Ostrava

Ostravská nemocnice má novinku v léčbě mrtvice, lékaři sraženiny vysají

  • 2
Lidé s mozkovou mrtvicí mají v Moravskoslezském kraji větší šanci na vyléčení bez následků. Fakultní nemocnice v Ostravě od prosince odstraňuje z mozkových cév velké krevní sraženiny, vmetky, novou metodou.

„Dřív jsme vmetky vytahovali mechanicky mikrokatetrem s košíčkem. Teď na to používáme odsávací techniku. Metoda je rychlá a zvyšuje úspěšnost léčby až na 80 procent,“ líčí cévní specialista Václav Procházka, který se před 19 lety stal průkopníkem metod léčby cévní mozkové příhody v Česku.

Jako první tehdy vstoupil mikrokatetrem do zavřené mozkové cévy a odstranil sraženinu, která bránila přísunu kyslíku do mozku. Díky angiolince viděl uzavřenou cévu na monitoru.

„Metodu jsem se naučil v USA. Odsávání vmetků také vyvinuli tamní lékaři,“ říká Procházka. Doplňuje, že metodu nyní zavádějí všechna komplexní cerebrovaskulární centra, kterých je v Česku deset, z toho jedno v Moravskoslezském kraji - ve fakultní nemocnici. Jeho lékaři zatím odsáli vmetek šesti pacientům.

Dalších iktových center specializovaných na léčbu mrtvice je v kraji pět. S výjimkou Vítkovické nemocnice ale nedělají intervenční zákroky. Diagnostikují problém a rozpouštějí krevní sraženiny v mozkových tepnách trombolýzou - do žilního řečiště vstřikují trombolytický lék, který krevní sraženiny rozředí.

„U velkých sraženin v mozkových cévách ale bohužel trvá 40 až 60 minut, než se rozpustí, a efektivita léčby je do 20 procent. Proto se v minulých letech zavádělo používání balonků a stentů, kterými se céva otevře, ale i to trvá 30 až 40 minut. Vytažení vmetku košíkem zabere 15 až 30 minut a odsátí bývá často ještě rychlejší,“ vysvětlil Procházka.

Iktová centra navzájem spolupracují

Lidem postiženým cévní mozkovou příhodou jde o čas, místní iktová centra proto vzájemně spolupracují.

„U většiny pacientů je nutná trombolýza. Když ale zjistíme, že potřebují intervenční zákrok, takzvanou mechanickou rekanalizaci, hned je posíláme do fakultní nemocnice, která tyto zákroky dělá jako jediná nepřetržitě,“ líčí Lukáš Klečka, vedoucí lékař iktového centra Městské nemocnice Ostrava.

Shodně reagují i jiní odborníci. „Všichni spolupracujeme s fakultní nemocnicí a záchrankou. Loni jsme společně vytvořili nové postupy, jak vytipovat pacienty vhodné k mechanické rekanalizaci,“ říká Vladimír Šigut, primář neurologického oddělení v Krnově.