Nový zákon zpřísňuje i podmínky pro lokální topeniště. (ilustrační snímek)

Nový zákon zpřísňuje i podmínky pro lokální topeniště. (ilustrační snímek) | foto: Martin Adamec, MAFRA

Nový zákon více hlídá domácí kotle. Ostravsku může částečně pomoci

  • 67
Od září platí nový zákon o ochraně ovzduší. Podle odborníků bude ekologičtější topení na ovzduší v Moravskoslezském kraji poznat. Pro desetitisíce domácností to však znamená pravidelné revize kotlů na tuhá paliva a jejich postupnou výměnu.

Téměř šestapadesát tisíc domácností v Moravskoslezském kraji má kotel na tuhá paliva. V drtivé většině jsou to stará a neekologická zařízení, v nichž se dá spálit vše od dřeva přes uhlí až po přebytečný odpad. To ale slibuje nový zákon změnit.

Co nového přináší zákon

  • Od roku 2014 se přestanou prodávat kotle 1. a 2. emisní třídy.
  • Do roku 2016 musí majitelé kotle na tuhá paliva zajistit jeho revizi a pak každé dva roky, postupně pak koupit či modernizovat kotel.
  • Od roku 2022 musí mít každý kotel na tuhá paliva parametry 3. emisní třídy.

Do deseti let musí lidé vyměnit své kotle za ekologické. Ty, které budou splňovat parametry 3. emisní třídy.

"Už od roku 2014 kotle 1. a 2. emisní třídy nebudou vůbec uváděny na trh," uvedl mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík.

To může mezi majiteli kotlů znamenat malou revoluci. Dosud staré a neekologické kotle používá většina z nich. A i když si kupují nové, tři čtvrtiny kupujících sáhne opět po kotli 1. nebo 2. emisní třídy.

Asociace topenářské techniky přitom avizuje, že se výměna dotkne v kraji desetitisíců domácností. Podle loňského sčítání lidu v kraji totiž pevnými palivy topí 55 821 domků.

Kotlíkové dotace ještě nejsou vyčerpány

"Není nutná výměna celého kotle, ale například jeho dovybavení automatickým podavačem paliva, zvláštním automatickým hořákem a podobně, které zajistí jeho úpravu na 3. emisní třídu," nabídl další možnosti Vitík.

Ačkoliv je výměna či úprava kotle drahou záležitostí, zájemci dosud nevyčerpali nabízené kotlíkové dotace. Ty se vyplácejí domkařům jen v Moravskoslezském kraji, protože se potýká s vůbec nejhorším ovzduším v republice.

"V tuto chvíli jsme přijali 590 žádostí. Celkem můžeme uspokojit tisíc žadatelů, takže 410 míst je ještě volných," popsal současný stav vedoucí krajského odboru životního prostředí Tomáš Kotyza.

Dotace pro každou domácnost znamená čtyřicetitisícový příspěvek na nový kotel. Kotyza zároveň dodal, že výměna stávajících kotlů za ekologické ovzduší v kraji jednoznačně pomůže.

"Mají řádově desetinové emise ve srovnání se starými kotli. Především v menších obcích, kde je při inverzi horší vzduch než v Ostravě, bude výměna každého kotle okamžitě znát. Kotle jsou tam jediným zdrojem," říká.

Jiří Bílek z ostravského Zdravotního ústavu si troufl možné zlepšení ovzduší i vyčíslit.

"Pokud se budeme bavit o změně řádově v desítkách tisíc kotlů v kraji, pak lze očekávat u PM10 snížení koncentrace o 5 a 15 mikrogramů na metr krychlový. Dopad na ovzduší v malých obcích může být ještě razantnější," sdělil s tím, že u jednotlivých lokalit záleží na tom, kolik kotlů se tam vymění.

Největší vliv na ovzduší na Ostravsku má průmysl

Ostravsko-karvinské aglomeraci zatížené hlavně průmyslovým smogem však jen samotná ekologizace kotlů nepomůže. "Největší vliv na ovzduší tady má průmysl," přiznal minulý týden na setkání se zástupci průmyslových podniků i náměstek moravskoslezského hejtmana Miroslav Novák.

Dokládá to také řada výzkumů a studií. Nový zákon podnikům ukládá zvyšující se poplatky za znečištění ovzduší. Třeba za tunu tuhých znečišťujících látek podniky od příštího roku zaplatí 4 200 korun. Částka však bude postupně narůstat až na 14 700 korun za tunu v roce 2021.

Myslíte si, že nový zákon pomůže k výrazněji čistějšímu ovzduší?

celkem hlasů: 722

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 26. září 2012. Anketa je uzavřena.

Ne, bere se bič hlavně na malé značišťovatele
Ne, bere se bič hlavně na malé značišťovatele 480
Ano, i nekvalitní kotle domkářů hodně ničí ovzduší
Ano, i nekvalitní kotle domkářů hodně ničí ovzduší 222
Nevím
Nevím 20

Zároveň se ale sníží počet těch, kteří budou platit. Od roku 2013 budou osvobozeny podniky, které platí méně než padesát tisíc korun ročně. Týká se to asi tří stovek provozoven v Moravskoslezském kraji. Naopak zhruba padesáti největším poplatky stoupnou, čtvrtina peněz půjde do kraje.

Který konkrétní průmyslový zdroj ovzduší nejvíc špiní, se teď chystá zjistit nový projekt Zdravotního ústavu Ostrava. "Je zaměřen na fingerprinty - otisky prstů zdroje. Díky speciálním analýzám je možné prach v ovzduší přiřadit konkrétnímu zdroji," informoval Jiří Bílek.

Prach se odebere na průmyslových zdrojích, lokálních topeništích i v dopravě. Po analýze jeho vlastností budou tyto částice hledány v ovzduší po celém Moravskoslezském kraji. První odběry se provedou na podzim 2013. Výsledky umožní nasměrovat investice do konkrétních opatření.