Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Řezník? To mě neláká, říkají mladí. O absolventy je přitom zájem

  7:55aktualizováno  7:55
Vyrábět zabijačkové speciality, salámy nebo třeba pracovat na jatkách, to mladí odmítají. Zatímco ještě před dvanácti lety opustily učiliště v Moravskoslezském kraji na čtyři desítky absolventů oboru řezník-uzenář, na konci letošního školního roku to nebude ani jeden.
Profese řezníka je velmi žádaná, leč mladých vyznavačů této profese je málo.

Profese řezníka je velmi žádaná, leč mladých vyznavačů této profese je málo. | foto: Archiv MF DNES

Logicky se tak snižuje i počet škol, které řeznické vzdělání nabízejí: z dřívějších pěti škol zbyly pouhé dvě, v Opavě a Frýdku-Místku. "V některých letech jsme obor řezník-uzenář vůbec neotevřeli, zájem mladých lidí klesá. Nyní máme dvanáct žáků ve druhém ročníku. Na příští rok se dosud přihlásili tři uchazeči, počkáme, zda se další zájemci objeví ve druhém kole přijímacího řízení," sdělila ředitelka Střední školy gastronomie, oděvnictví a služeb ve Frýdku-Místku Libuše Plášková.

Po vyučených řeznících je přitom na trhu poptávka. Absolventi se tedy nemusejí bát, že by zůstali bez práce. A podle Pláškové se to promítá i na jejich finančním ohodnocení. "Například v porovnání s kuchaři nebo číšníky mají řezničtí žáci v praktickém vyučování vyšší finanční ohodnocení za produktivní práci. Když později nastoupí do zaměstnání v oboru řezník-uzenář, jsou ohodnoceni daleko vyšší mzdou než žáci ostatních oborů," řekla ředitelka školy.

Krajská podpora pomáhá, ale velký vliv zatím nemá

I některým podnikatelům z branže absolventi s řeznickým vzděláním chybí. "Po vyhlášení volného pracovního místa na úřadu práce se přihlásí relativně dost zájemců. Velká část z nich ale naše požadavky nesplňuje a ti, které přijmeme, nebývají vyučeni v oboru. Musíme tak investovat značné úsilí do jejich vzdělávání," popsal ředitel firmy Beskydské uzeniny Petr Chodura.

Klesajícím zájmem o řeznickou profesi a hrozícím nedostatkem kvalifikovaných pracovníků se zabývají i úředníci na krajském odboru školství. "Od roku 2009 Moravskoslezský kraj každoročně vydal čtyři miliony korun na podporu škol, které zajišťují vzdělávání v oborech požadovaných trhem práce, ale z důvodu malého zájmu žáků probíhá výuka v málopočetných třídách, což zvyšuje náklady a vyžaduje dofinancování," vysvětlila tisková mluvčí kraje Petra Špornová.

Od letoška ministerstvo školství zmíněný finanční příspěvek nevyplácí. Místo něj vyhlásilo podobně zaměřený program na podporu odborného vzdělávání. Je v něm uloženo celkem 200 milionů korun, z nichž pro Moravskoslezský kraj je určeno skoro 24 milionů.

Třicet tisíc. A s prací to nepřehánět

Pokles zájmu o řeznické vzdělání zřejmě souvisí s obecně snižující se poptávkou po učebních oborech. K tomu se navíc přidává i specifikum profese. "Je to fyzicky i psychicky náročný obor. Být řezníkem nicméně nutně neznamená pracovat na jatkách. Absolventi mohou pracovat třeba i ve varné výrobě, tedy při výrobě zabijačkových produktů, salámů a dalších uzenin," podotkla ředitelka Libuše Plášková.

Kvalifikované pracovní síly přitom chybí i jinde. "Spíš než řezníky postrádáme schopné vyučené prodavačky pro naše řeznictví," sdělila jednatelka firmy Malokapacitní jatka Machač z Mořkova na Novojičínsku Marie Machačová.

Mladí se do studia řeznického oboru neženou podle ní i proto, že mívají nadnesené představy o zaměstnání, které jsou ochotni vzít: "Rádi by pokud možno plat třicet tisíc a nic moc nedělat."







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.