Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O průmyslové zóny nebojují jen ministři, ale také lidé z paneláků

  7:05aktualizováno  7:05
Ke vzniku dvanácti průmyslových zón v Moravskoslezském kraji přispěl v uplynulých letech svými penězi stát. Teď rozhoduje, zda k nim přibude také zóna třináctá, Barbora na Karvinsku.

Průmyslová zóna Barbora u Karviné. (25. srpna 2015) | foto: Jaroslav Ožana, ČTK

Ten spor je drsný, a probíhat někde jinde, asi by došlo i na nože. Ministr financí a ministr průmyslu se přou, zda má stát podpořit výstavbu průmyslové zóny Nad Barborou nedaleko Karviné, nebo zda jde o vyhozené peníze.

Tamnímu okresu patří smutný primát místa s největším počtem nezaměstnaných v regionu a další nezaměstnaní mohou přibýt v důsledku pokračujících potíží společnosti OKD.

Vybrané zóny v Moravskoslezském kraji

Podle počtu zaměstnaných
Zóna Pracovních míst Ostrava - Hrabová 6 998
Nošovice 4 430
Kopřivnice 3 751
Mošnov 2 050
Karviná Nové pole 1 946
Paskov 1 203
Ostrava - VTPO 915
Český Těšín - Pod Zelenou 879
Třinec - Baliny 809
Chlebovice 450

Podle rozlohy
Nošovice 261,3
Paskov 216
Mošnov 200
Kopřivnice 83,98
Ostrava - Hrabová 62,4
Karviná Nové pole 54
Krnov - Červený dvůr 42
Třinec - Baliny 20
Chlebovice 12,44
Český Těšín - Pod Zelenou 12
Ostrava - VTPO 10
Zdroj: CzechInvest

Stát už v minulosti v Moravskoslezském kraji podpořil vznik dvanácti průmyslových zón, některé byly výhodnější, jiné stály více.

Z hlediska nových pracovních míst na jeden hektar se mezi krajskými zónami, jejichž vznik podpořil stát, nejvíce osvědčila dvaašedesátihektarová průmyslová zóna v Ostravě-Hrabové. Tu spravuje společnost CTP a podle údajů agentury CzechInvest zde pracuje 6 998 lidí. Na jeden hektar zde podle stejného zdroje připadá 112 pracovních míst.

Vyplývá to ze zprávy pro členy vlády, věnované průmyslové zóně Nad Barborou.

Petice proti rozšíření zóny v Porubě

Druhou nejvyužívanější zónou, co se počtu pracovních míst na jeden hektar plochy týče, je Vědeckotechnologický park Ostrava (VTP). Na jeden hektar zde připadá téměř devadesát dva pracovních míst.

Právě rozšíření VTP Ostrava je jádrem dalšího sporu, který se v současnosti okolo vzniku a rozšiřování průmyslových zón rozhořel. Proti rozšíření zóny na úkor přilehlého lesoparku se postavili obyvatelé blízkých sídlišť, pro které je les jediným a nejbližším kusem přírody ve městě.

„Porubský les a lokalita ,Myslivna‘ jsou významné přírodní oblasti, které jsou obyvateli Poruby a přilehlých městských obvodů využívány k rekreaci. Jsme přesvědčeni, že rozšíření VTP by nejen nenávratně narušilo obě tyto funkce, ale také by, kvůli nárůstu dopravy, dále zhoršilo ovzduší v oblasti,“ řekla Ingeborg Jakimová z petičního výboru proti rozšíření VTP. Petici již podepsalo přes 1 200 lidí.

Čísla jsou někdy ne zcela přesná

Ne všechna čísla, která jsou ve vládní zprávě uvedena, jsou však přesná. Například v počtu pracovních míst na jeden kilometr čtvereční je na tom ze dvanácti podpořených průmyslových zón v kraji jasně nejhůře průmyslová zóna Červený dvůr v Krnově. Podle vládní zprávy má na zdejších dvaačtyřiceti hektarech průmyslové zóny pracovat pouhých 105 lidí. Ve skutečnosti jich je však mnohem více.

„Zóna už je podstatně větší, s přispěním státu totiž vznikla jen její první část, a právě z důvodu, že dále už rostla bez přispění státu, v ní je zaměstnáno podstatně více lidí, než uvádí tabulka,“ konstatoval Michal Skalka z krnovské radnice.

Kvůli těmto nepřesnostem jsou výstupy z tabulky poněkud zavádějící. Například právě Červený dvůr v Krnově je kvůli nepřesnému uvedení počtu lidí, kteří díky vzniku zóny získali práci, na prvním místě v poměru investice firem do zóny na jedno pracovní místo.

Jinak by v čele tabulky byla průmyslová zóna v Paskově, kde podle agentury CzechInvest připadá na vznik jednoho pracovního místa investice ve výši přesahující deset milionů korun.

Velký investor by měl asi smůlu

Osm milionů korun investic na jedno pracovní místo pak připadá na Nošovice, kde své haly postavila automobilka Hyundai a někteří její dodavatelé.
Příliš mnoho dalších míst, kde by mohly vyrůst velké strategické zóny, v regionu není. Pokud by přišel velký investor, neměl by kam zamířit, kraj by mu nebyl schopen nabídnout rozumné území.

Hejtman Miroslav Novák (ČSSD) z tohoto faktu viní vlády premiérů Mirka Topolánka a Petra Nečase (oba ODS), krajský úřad ale v posledních pěti letech nedokázal ani vytipovat nové prostory, na nichž by mohly případné velké průmyslové zóny vzniknout. A na to peníze státu nepotřeboval.



Deník pracující matky
Deník pracující matky

Jaké to je, když jde žena do práce a otec zůstává doma.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.