Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O techniku je mezi dětmi větší zájem, firmám to však zdaleka nestačí

  14:55aktualizováno  14:55
Střední školy, které nabízejí technické vzdělání, letos přilákaly o něco víc dětí než v uplynulých letech. „I tak je jich pořád málo,“ zní ze strojírenských firem napříč moravskoslezským regionem.
(ilustrační foto)

(ilustrační foto) | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Po uzavření školního roku je zas o něco jasněji – střední odborné školy zaměřené na techniku si oproti loňsku polepšily.

„Obecně je možné konstatovat, že trend poptávky po středních školách a konkrétních oborech vzdělání se v letošním roce mírně zlepšil ve prospěch technických škol,“ sdělila Marie Chlebusová z krajského odboru školství, mládeže a sportu.

Krajští úředníci zaznamenali zvýšený zájem o technické obory zakončené maturitní zkouškou, šlo především o informační technologie, strojírenství a elektrotechniku.

O hotelnictví byl zájem nižší

Více přihlášek napočítala Střední průmyslová škola, Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky ve Frýdku-Místku a také Střední průmyslová škola v Karviné.

Personální šéf ArclorMittal o nedostatku dělníků

„Stabilní zájem byl o obory v oblasti zdravotnictví - zdravotní, nutriční nebo laboratorní asistent, které mají velmi dobré uplatnění na trhu práce,“ uvedla Chlebusová.

Naopak mírně slabší zájem uchazečů lze vnímat u ekonomických oborů vzdělání, jako je obchodní akademie, a u oborů v oblasti gastronomie, hotelnictví a turismu.

„A také u některých oborů vzdělání v oblasti stavebnictví. Šlo zejména o obory zedník, tesař a pokrývač, přičemž tyto jsou velmi poptávány ze strany zaměstnavatelů ve stavebnictví,“ podotkla Chlebusová.

Ostravská gymnázia nemají o přihlášky nouzi

V letošním roce se také projevila mírně větší poptávka po oborech vzdělání s výučním listem. „Způsobeno to může být aktuálně pozitivním ekonomickým vývojem zpracovatelského průmyslu v kraji a také v automobilovém průmyslu či dalšími vlivy, například nastavenou úrovní státní maturitní zkoušky nebo jednotnými přijímacími zkouškami. Větší zájem uchazečů zaznamenala například Střední škola technická v Opavě,“ doplnila Chlebusová.

Stejně jako v předchozích letech je ale i nadále největší zájem o gymnázia. „Stále se k nám hlásí asi třikrát více žáků, než kolik můžeme přijmout,“ řekla Jana Huvarová, ředitelka Gymnázia Olgy Havlové v Ostravě-Porubě.

Porubské gymnázium chtělo navštěvovat téměř 270 dětí, škola jich přijala 90. „To je myslím docela slušný převis,“ konstatovala Huvarová.

Propadli, ale nyní pracují u CNC obráběcích strojů

Úspěšné bylo i Wichterlovo gymnázium Ostrava-Poruba. „Přihlásilo se asi o patnáct procent více zájemců než v loňském roce. Ještě nikdy se nám nestalo, že bychom museli vyhlašovat druhé kolo přijímacího řízení,“ poznamenal ředitel školy Jan Netolička.

O něco lépe než loni nakonec dopadla také Střední průmyslová a umělecká škola Opava, které šéfuje Vítězslav Doleží. „Ale jo, dopadlo to dobře. Přišlo nám asi 90 přihlášek a mohli jsme vzít 30 dětí, takže jsme si vybírali jen ty nejchytřejší,“ pochvaloval si Doleží.

Čím si vysvětluje větší zájem o strojařinu? „Když dítě vystuduje techniku, vždycky získá práci. Strojařů je tak málo, že i ti horší se chytnou. Vím o žácích, kteří opakovali ročníky, ale dneska dělají u CNC obráběcích strojů,“ zmínil Doleží.

V příštím školním roce otevře čtyři nové třídy i Střední průmyslová škola Ostrava-Vítkovice, třebaže třídy nebudou zcela zaplněné. „Kdyby žáků bylo o deset, patnáct víc, tak bych se vůbec nezlobil,“ řekl Tomáš Řežáb, pověřený vedením školy.

A nezlobily by se ani strojírenské firmy, které dlouhodobě hledají desítky lidí z oblasti techniky. Třeba v Ostroji Opava nabízejí pozice vhodné především pro středoškoláky.

Kontrolory, mistry výroby, programátory, obsluhu obráběcích strojů, konstruktéry a technology zase potřebuje firma Prestar Opava. V hutnické společnosti ArcelorMittal Ostrava najdou uplatnění zejména mechanici strojů a zařízení, elektrotechnici a hutníci operátoři.

 Vítkovice mají volná místa i v dělnických profesích. „Pořád platí, že podniky mají o technicky vzdělané lidi zájem,“ sdělila před nedávnem mluvčí Vítkovic Eva Kijonková.

Školy se chovají nekoordinovaně

Firmy si často stěžují, že nové zaměstnance nemají odkud brát, protože jich je nedostatek.

A pokud například z opavské průmyslovky vyjde na konci školního roku jen jedna třída strojařů? „To je strašně málo,“ řekl před časem ředitel firmy Prestar Opava Aleš Klapetek. „Problém vidím v gymnáziích,“ zmínil Vítězslav Doleží. „Potřebujeme tolik gymnaziálních tříd? Všude se mluví o tom, že stát potřebuje techniky, ale my tady produkujeme hlavně gymnazisty.“

Podle regionálního manažera Svazu průmyslu ČR Petra Holici je problém především v tom, že není přesně definovaná hospodářská politika země.

„Pořád si myslím, že struktura nabídky oborů by měla vycházet z toho, jaká je hospodářská politika státu, jinak se školy chovají nekoordinovaně a vzniká spousta oborů, jejichž absolventi nemají uplatnění na trhu práce,“ dodal Holica.



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.