Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mají diplom z techniky, ale neumí jazyky. Strojírenské firmy si zoufají

  13:55aktualizováno  13:55
Techniků s dobrými jazykovými znalostmi je na severu Moravy a ve Slezsku zoufale málo. Nouzi o takto kvalifikovanou pracovní sílu zřetelně pociťují strojírenské firmy, které kvůli tomu přicházejí o zakázky. Ty pak končí mimo kraj i republiku.
S technickou angličtinou a nemčinou by měli studenti začínat už na střední škole. Univerzity zajišťují jen odbornou nadstavbu. (Ilustrační snímek)

S technickou angličtinou a nemčinou by měli studenti začínat už na střední škole. Univerzity zajišťují jen odbornou nadstavbu. (Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Když opavská strojírenská firma Prestar před dvaadvaceti lety vznikla, potřebovala konstruktéry a montéry, kteří se domluví německy. Sehnala je bez problémů. Jejich nástupce teď ale hledá marně.

"Tehdy to nebyl problém. I když neměli všichni zažitou technickou němčinu, v průběhu spolupráce a pobytu v zahraničí si znalosti automaticky rozšiřovali," uvádí jednatel společnosti, která zaměstnává 120 lidí, Josef Smutek.

Teď, při postupném odchodu původních zaměstnanců do důchodu, má firma s jejich náhradou problém. "Marně hledáme nové spolupracovníky, kteří by praktické znalosti němčiny měli," dodává.

Na vysoké škole už je pozdě

Společnost není sama. Mezi novou generací techniků chybí nejen ti, kteří ovládají dnes na školách méně častou němčinu, ale i lidé schopní komunikovat v angličtině. Strojírenským firmám tak utíkají zakázky. Důvodem je podle nich neuspokojivá situace jazykového vzdělávání na technických středních školách.

"Učitel cizích jazyků by se měl o svůj obor zajímat, měl by aktivně cizí jazyk využívat. Je mnoho učitelů, pro které je jejich práce jen zaměstnáním a v cizím jazyce komunikují minimálně," poznamenává ředitel společnosti FERRAM Strojírna Ondřej Tůma.

Že znalosti jazyků u středoškoláků pokulhávají, potvrzuje i rektor Vysoké školy báňské Ivo Vondrák. "Komunikační znalosti studentů, kteří přicházejí ze středních škol, jsou velmi nízké. My už nemáme prostor, abychom je doučili základní věci, na nás je odborná nástavba," hodnotí Vondrák.

Podotýká však, že to není záležitost všech. Někteří studenti k doplnění jazykových znalostí využívají třeba pobyty v zahraničí. "A není jich málo," uvádí Vondrák. Podle šetření Národního institutu dalšího vzdělávání mezi středoškoláky cítí potřebu učit se cizí jazyk 89 procent studentů. Jen 32 procent dotázaných však uvedlo, že tuto možnost v současnosti má.

Podniky po odborných středních školách žádají povinné zvládnutí odborné terminologie už u maturity. Střední školy však upozorňují, že se to studenti učí už teď. "Ve všech oborech mají dva jazyky a součástí maturity jsou u nás ve všech třídách i technická témata," uvádí ředitel Střední pedagogické školy, Obchodní akademie a Jazykové školy Frýdek-Místek Martin Tobiáš.

Technickou angličtinu se učí i studenti v Havířově, a to v maturitních i učebních oborech. "Především u automobilových oborů je to potřeba, ukazují to zkušenosti například z Hyundai," říká Jaroslav Knopp, ředitel Střední školy technických oborů v Havířově Šumbarku.

Novým fenoménem je ruština

Ředitelé však upozorňují, že úroveň studentů má obecně klesající tendenci, a to nejen v oblasti jazyků. Bezpečné zvládnutí odborného cizího jazyka je podle nich také záležitost celoživotního vzdělávání zaměstnance.

Podle náměstkyně hejtmana pro školství Věry Palkové pomůže nápaditější obsah hodin cizího jazyka i motivace učitelů. "Cizí jazyky na odborné úrovni by na odborných školách měly být samozřejmostí. Už není nouze o kvalitní angličtináře, musí ale zapracovat na odbornosti," sdělila.

Upozornila, že se krajské školy musí vyrovnat i s dalším fenoménem – nastupující potřebou ruštiny. "V ruštině se hodně znovu obchoduje, i to budeme muset ve školách reflektovat."







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.