Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Dan Materna, MAFRA

Včelstva v úlech decimují varroáza a mor, někde jich zbyla jen pětina

  • 0
Velké obavy mají z letošní sezony někteří včelaři z Moravskoslezského kraje. Včelstva jim totiž decimují nemoci - hlavně varroáza a virózy, výjimečně také mor včelího plodu.

Jak uvedl místopředseda Českého svazu včelařů Václav Sciskala, třeba u některých včelařů na Karvinsku jsou úhyny včelstev vyšší než osmdesát procent.

„Něco podobného jsme zažili už před zhruba devíti lety. Kvůli varroáze vyhynula mnohá včelstva. Tehdy se cizopasníka podařilo vyhubit, ale vrátil se,“ řekl Sciskala.

Varroáza je roztoč, který žije na včele. Rozmnožuje se v jejím plodu a roznáší další nemoci. „Když varroázu zlikvidujeme, zůstanou ve včelstvu virózy, proti kterým ještě nemáme léky, ty potom dokonají dílo zkázy a včelstvo uhyne,“ vysvětlil Sciskala.

Ještě horší je pak mor včelího plodu. Při nákaze morem je podle zákona možné jediné řešení - včelstva i s úly a vybavením spálit. V Moravskoslezském kraji se však objevil jen výjimečně. „Zatím nevíme, kde přesně, ale snad by to mělo být v okrese Bruntál,“ řekl Sciskala.

Nejhorší situace na Bruntálsku

Informaci potvrdil Miloslav Agel z moravskoslezské pobočky Státní veterinární správy, která vyšetření všech včelstev na mor i varroázu prováděla. „Na Opavsku nebo Ostravsku je to lepší, ale třeba Bruntálsko je na tom dost špatně,“ sdělil Agel.

„V každém okrese je několik desítek včelařů. Nálezy bývají u pěti, u osmi, ale i u dvaceti. Je to různé. Až budeme mít celkové výsledky a až včelstva budou lítat a my budeme moci navštívit úly a prohlédnout je také klinicky, tak můžeme dělat nějaké závěry,“ doplnil Agel.

Vyšetření včelstev na mor letos zajistil Moravskoslezský kraj. „Jiné regiony nám to závidí, protože plošné vyšetření na mor je velice nákladné,“ zmínil Sciskala. „Až budeme mít výsledky ze Státní veterinární správy, tak půjdeme a budeme kontrolovat každý úl.“

Varroáza dorazila z Asie

Pokud se potvrdí mor, včelstva se budou muset zlikvidovat. „U nás to dopadlo výborně, neuhynulo vůbec nic,“ řekla Renata Milerski ze Starých Purkartic na Bruntálsku. S manželem včelaří mnoho let. „Ale ze všech stran slyšíme, že jsou velké ztráty. Hodně se to řeší, jsou kvůli tomu mimořádné schůze. Je to problém.“

Za cizopasníka na včelách přitom nikdo konkrétní nemůže. „Na včelách žije miliony let, ale globalizace způsobila, že opustil své rodiště v Asii.

Varroázu člověk převezl do Evropy na začátku 80. let. Od té doby roztoč žije také v České republice,“ řekl Sciskala.

Med možná podraží

Už teď je jasné, že kvůli varroáze, virózám, ale i moru by mohl podražit med.

„Když budeme mít méně včelstev a nadbytek medu, tak se to na ceně neprojeví. Mohla by zůstat na úrovni loňského roku. Ale pokud bude méně včelstev a zároveň méně medu, tak ta cena bude vyšší,“ vylíčil místopředseda Českého svazu včelařů.

Cena za kilogram medu se nyní pohybuje kolem 160 korun. „Tvrdíme, že je vysoká, ale pravdou je, že máme jeden z nejlevnějších medů v Evropě,“ upozornil Sciskala. Například na Slovensku se kilo medu prodává v přepočtu průměrně za 200 korun, v dalších evropských zemích ještě o něco dráž.

A jak vůbec poznat dobrý med? „Správný včelař, který si med vyrábí sám a prodává ho, do medu vůbec nic nepřidává, žádným způsobem ho neupravuje. Ani v pastovaném medu není žádný cukr navíc. Pravý český med je totiž rovnou od včelek,“ dodala Milerski.