Premiéři také u traťového uzávěru v Chotěbuzi na Karvinsku spustili provoz samotného plynovodu.
Plynovod umožňuje transportovat zemní plyn oběma směry. Na české straně je plynovod dlouhý deset kilometrů, na polské 22 kilometrů. Milan Řepka, mluvčí společnosti Net4Gas, která je v Česku výhradním držitelem licence na přepravu zemního plynu a provozuje síť páteřních plynovodů, uvedl, že stavba Storku stála na české straně sedm milionů eur, tedy přibližně 171 milionů korun.
Plynová stanice na česko-polské hranici propojila plynovody obou zemí.
Polovinu nákladů přitom platí Evropský energetický plán pro rozvoj (EEPR), který slouží k podpoře rozvoje evropské plynárenské soustavy. Jeho cílem je snížit závislost na dodávkách plynu z Ruska.
K investicím do plynových soustav jednotlivých členských zemí donutilo Evropskou unii několik krizí, když Rusko přerušovalo dodávky přes tranzitní země (o velké krizi v roce 2009 čtěte zde).
Česko-polskou státní hranici plynovod překonává pod řekou Olše.