Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Karel Pešek, MAFRA

Zajistit bydlení rodinám, které neutáhnou nájem. Návrh zákona čelí kritice

  • 58
Návrh zákona o sociálním bydlení nařizuje obcím zajistit výhodný pronájem každému, kdo „neutáhne současný nájem“ a dostane razítko úřadů. Mnoho starostů v kraji se ale shoduje, že nemají jak volné byty, tak ani plochy pro stavbu domů.

Zbavit se bezdomovectví a chudoby, takový je hlavní cíl zákona o sociálním bydlení. Podle jeho návrhu by obce měly zajistit bydlení nejen bezdomovcům či lidem v ubytovnách, ale i rodinám, jež nemohou platit stávající nájemné.

Obce by proto měly mít v záloze dostatek volných bytů, které budou nabízet potřebným za zvýhodněných podmínek. A to i za cenu toho, že budou muset bytové domy narychlo postavit.

„Velikost bytového fondu se bude lišit podle velikosti obce. Zákon počítá s přechodnými obdobími, tak aby obce měly dostatek času na vybudování bytů. Obce budou moci využít peněz z evropských fondů. První žadatelé by se do systému mohli zapojit v roce 2018 a obce budou mít poté dalších pět let na dobudování bytového fondu a agendy,“ vysvětlil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň s tím, že za vyhýbání se povinnosti by měla podle zákona obcím hrozit i milionová pokuta.

Některá města v kraji ale své byty v minulosti už rozprodala. „Karviná má dnes asi 1 400 bytů, ale více než 400 nabízíme nájemníkům k prodeji. Naprostou většinu jsme prodali už kolem roku 2010, takže volné byty nemáme a nové domy pro tyto účely stavět nehodláme. Chci zdůraznit, že na plánech rekonstruovat ubytovnu Kosmos na byty pro seniory nebudeme nic měnit – takže tam nebudou žádné byty pro sociálně slabé, ale pouze malometrážní levné byty pro starší lidi,“ nastínil náměstek karvinského primátora Miroslav Hajdušík, který v novém zákoně vidí nedostatky. „Chybí mi tam více povinností pro ty, kteří budou byty využívat.“

„Takový nesmysl ještě v historii nebyl navržen“

Problém pak mají především menší obce, jež byty jednoduše nemají. „I kdybychom získali dotace na stavbu bytových domů, tak v obci nemáme místo, kde je vystavět. Ministerstvo mělo možná dobrý úmysl, ale je to cesta do pekla. Je nesmysl úkolovat obce, aby zajistily výhodné bydlení každému, kdo si podá žádost a splní určitá kritéria,“ myslí si starosta Ludgeřovic na Hlučínsku Daniel Havlík, podle kterého navíc mohou být milionové pokuty za neuposlechnutí zákona pro menší obce likvidační.

Třístupňové bydlení podle navrhovaného zákona

  • Krizové – azylové domy pro lidi z ulice nejdéle na půl roku.
  • Sociální a dostupné – byty pro lidi, kteří neutáhnou své bydlení, pro sociálně slabé, matky samoživitelky, důchodce a mladé rodiny. Žadatelé musí projít sociálním šetřením.

V Klimkovicích by pro nové byty museli nechat zrekonstruovat budovu bývalé hospodářské školy. „Je to jediná možnost, protože v územním plánu máme málo ploch pro stavbu. Každopádně bychom k tomu potřebovali minimální dotaci 100 milionů,“ řekl starosta Zdeněk Husťák a dodal, že obec vlastní 23 bytů, přičemž pro účely sociálního bydlení nelze uvolnit žádný.

„Zákon je zcestný a nerealizovatelný. A to dokonce i pro Bohumín, který má téměř 4 400 bytů. Zabývat se jednotlivostmi je bezpředmětné, protože takový nesmysl ještě nikdy v historii nebyl navržen,“ opřel se razantně do navrhovaného zákona starosta Bohumína Petr Vícha.

Problémů se naopak neobávají například v Krnově, kde plán sociálního bydlení mají vypracovaný už několik let. „Máme takzvané startovací byty pro mladé lidi, potom byty pro seniory či sociálně slabší. K tomuto kroku nás donutily okolnosti. Sociální bydlení nebylo dosud definováno žádným zákonem, přestože na řadě míst už funguje. Je proto těžké ho svázat do paragrafů. Náš systém funguje a nebudeme ho měnit. Počítáme ale s tím, že zaměstnáme člověka, který bude mít na práci napasovat zákon na náš stávající systém,“ vysvětlil František Fojtík, vedoucí sociálního odboru v Krnově.

Většina oslovených starostů zatím doufá, že návrh zákona v této podobě platit nebude, a s napětím čeká na konečnou verzi.