Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostrava šetří. Obcím oznámí, ať si připlácejí za příměstské autobusy

  12:55aktualizováno  12:55
Ostrava nechce dál platit náklady na autobusy, které obsluhují obce například na Hlučínsku. Vesnice tak zřejmě o část spojů přijdou, pokud nebudou ochotny se na financování příměstských autobusových linek více podílet.
Na autobusy, které obsluhují Hlučínsko, by měly začít více platit jednotlivé obce. (Ilustrační snímek)

Na autobusy, které obsluhují Hlučínsko, by měly začít více platit jednotlivé obce. (Ilustrační snímek) | foto: Martin Stolař, MAFRA

Na příměstské autobusové linky s čísly 68, 69, 290 a 292, které provozuje soukromý dopravce Arriva Morava na Hlučínsku, bude Ostrava platit pouze do konce roku. Na změně se tento týden shodli radní krajského města.

"Ušetříme 412 tisíc korun ročně, když přestaneme dávat peníze navíc za autobusovou dopravu mimo území města. Jde především o víkendové spoje, které hradíme nad rámec základní dopravní obslužnosti," říká náměstek ostravského primátora Tomáš Sucharda.

Na které linky by měly od ledna přidat obce

Markvartovice, Ludgeřovice a Šilheřovice by měly od 1. ledna 2014 připlatit 106 tisíc korun na autobusovou linku číslo 68 nebo omezit spoje - hlavně víkendové.

Hlučín, Hať a Darkovice mají příští rok připlatit 188 tisíc korun na linky číslo 290 a 292 nebo Koordinátora ODIS požádat o omezení spojů.

Dobroslavice už se od Ostravy nedočkají podpory téměř 118 tisíc korun na autobusovou linku číslo 69, která obsluhuje i Martinov. Výhledově chce Ostrava omezit i financování linky 23 v Bohumíně.

A netají, že nejpozději ve čtvrtek by od něj měli starostové Hlučína a šesti okolních obcí dostat písemnou informaci, že od 1. ledna by měli spoje financovat sami.

Například Hlučín by měl podle propočtů Ostravy převzít hlavní díl financování 188 tisíc korun za víkendové spoje autobusových linek číslo 290 a 290. Asi dvacet tisíc z toho by měly společně uhradit dvě další obce: Hať a Darkovice.

Dobroslavice by měly od ledna připlácet místo Ostravy téměř 118 tisíc korun za autobusovou linku číslo 69. Také jde hlavně o víkendové spoje.

O zbývajících zhruba 106 tisíc korun se mají podělit radnice dalších tří obcí, a to za linku číslo 68. Nejvíc by měly zaplatit Markvartovice - 51 324 korun. Radnice Šilheřovic a Ludgeřovic by se měly vejít svými podíly do třiceti tisíc korun.

"Bez spojů se neobejdeme"

Starostové shodně tvrdí, že zmíněné linky jsou pro ně klíčové a nedovedou si představit, že by obcemi neprojížděly. Pokud je ale chtějí zachovat v nezměněné podobě, nezbude jim než sáhnout hlouběji do vlastních pokladen nebo požádat o pomoc krajský úřad.

Pokud totiž soukromý dopravce nedostane oněch 412 tisíc korun, bude muset omezit spoje nebo dokonce zrušit celé linky.

"Zmíněné autobusové linky si na sebe nevydělají. Z více než devadesáti procent je hradí kraj v rámci základní dopravní obslužnosti, ale na některé spoje, zejména víkendové, přispívají obce a města včetně Ostravy," říká Michal Pastrňák, asistent obchodního ředitele společnosti Arriva Morava.

"Informace o změně financování zatím nemáme. Až je dostaneme, budeme jednat s krajem a hledat řešení," dodal.

Podobně reagoval i starosta Hlučína Pavol Kubuš. "Když jsme jednali s krajem o dopravní obslužnosti, měli jsme konkrétní požadavky. Některé byly splněné, některé ne. Jiné nám byly vnucené a jsou placené. O žádných dalších změnách zatím nevím. Obě linky jsou pro nás důležité, protože obsluhují město. Až tedy dostaneme oficiální informace, musí dojít k jednání s krajským úřadem," míní.

Také další starostové tvrdí, že o návrhu Ostravy budou chtít vyjednávat. "Bez linky 68 se neobejdeme, je to naše spojka s Ostravou, odkud dojíždí řada studentů do zdejší Střední školy hotelnictví, gastronomie a služeb. A naši občané naopak dojíždějí do Ostravy za prací i k lékařům," říká starostka Šilheřovic Jarmila Thomasová.

Jenže Šilheřovice už teď podle starostky přispívají na linku částkou 140 tisíc korun, přičemž suma každý rok vzrůstá o 6 až 10 tisíc korun. "Něco ještě přidat můžeme, ale je to problém. Hodí se nám každá koruna, protože jsme získali evropské dotace a chceme investovat. Část ale musíme uhradit ze svého," líčí Thomasová.

Platit víc? Pro většinu obcí problém

Problém v tom vidí i starosta Markvartovic Petr Pastrňák. "Linka 68 je pro nás důležitá. Už teď na ni dáváme 200 tisíc ročně. Přitom některé odpolední spoje nepotřebujeme, ty jezdí hlavně kvůli šilheřovické střední škole. Budeme o tom muset jednat u kulatého stolu. Měl by přispět kraj, ale možná by mohla přispět i škola nebo její zřizovatel," míní.

To si ale nemyslí ředitelka školy Marie Měchová. "Máme nejnižší školné, u oboru kuchař-číšník jen 300 korun ročně. Často jde o studenty ze sociálně slabších rodin. Nemáme z čeho přispívat na dopravu," tvrdí Měchová.

Škola má 500 studentů, kteří si kupují měsíčníky. "Asi polovina dojíždí z Ostravy. Je tedy i v zájmu krajského města, aby se dostali do školy a domů," míní Měchová.

Podle ní se dá určitě ušetřit omezením spojů o víkendech, svátcích a prázdninách. "Najdeme kompromis, pokud nás někdo přizve k jednání tak, jak to bývalo zvykem před sedmi lety," dodala.

Omezení spojů si umí představit i místostarosta Dobroslavic Rostislav Matera, zrušení linky číslo 69 ale rozhodně ne. "Je to jediná linka, která přijíždí z Ostravy a pokračuje na Hlučín. Využívají ji lidé z obou směrů k cestě do práce i do školy. Redukci už jsme tu ale k nelibosti občanů zažili několikrát. Uvidíme, co přinesou jednání," dodal.

Radní Ostravy připouštějí, že jejich návrh musí ještě projednat valná hromada společnosti Koordinátor ODIS, jejímž podílníkem je také kraj. Musí tedy dojít ke shodě s krajem. Na úsporách ale trvají.

"Ve srovnání s devadesátými lety je vytížení hromadné dopravy poloviční. Na to musíme reagovat. Kromě toho krize připravila Ostravu o miliardu korun ročně, takže teď hledáme každý milion a nemůžeme být tak velkorysí jako dřív," vysvětluje ostravský primátor Petr Kajnar.

Zatímco krajské město přišlo podle něj při změně rozpočtového určení daní o 200 milionů, menší obce dostaly přidáno. "I proto si myslíme, že by se mohly víc podílet na financování dopravní obslužnosti," dodal.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.