Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Obeplul Bajkal. Ve staré bundě, se superpádlem a v nafukovacím kajaku

  20:30aktualizováno  20:30
Zatímco zimní Bajkal, jenž už čtyřikrát zčásti přešel, z části přebruslil, vnímá Marek Šimíček jako docela vlídný, z letní varianty měl respekt. Je totiž výrazně nebezpečnější. Hlavně kvůli možným vichřicím a vlnám. Cestovatele to ale neodradilo.

Marek Šimíček ve vypůjčeném kajaku na Bajkalu. | foto: Archiv Marka Šimíčka

Led, mráz, vichr... Zažité představy většiny lidí o zimní východní Sibiři Marek Šimíček jednou větou vyvrátí. „Já mám třeba rekord ve spaní pod širákem při teplotě minus osmadvacet stupňů Celsia. Na Bajkalu jsem tohle maximum jednou vyrovnal a zatím nepřekonal,“ vyprávěl cestovatel a nadšený dobrovolný hasič z Kopřivnice-Mniší na Novojičínsku loni v květnu, pár týdnů po návratu ze své třetí výpravy k zimnímu Bajkalu.

Marek Šimíček

  • Narodil se v únoru 1975. Říká o sobě, že je ze všeho nejvíc hlavně dobrovolný hasič. Díky "hasičině" se totiž dostal na hory a i k lezení po skalách. "Kdo mě chce opravdu poznat, měl by za mnou zajít do hasičárny," říká.
  • Dosud absolvoval přechody hor na Slovensku, v Rumunsku, Skandinávii nebo na Korsice.
    Mezi lezecky nejtěžší výstupy, které má za sebou, řadí Mount Blanc, Monte Rosu nebo třeba severní stěnu Ortlesu.
  • Jezdí i na kánoi a raftu, na kole a na motorce. 

Teď má cestovatelský deník zase bohatší. Letos na sklonku zimy a jara zdolal čtvrtou zimní bajkalskou cestu, na níž provázel další tři nadšence, a od 16. června do 24. září se poprvé sám vydal k Bajkalu v létě. A nebyl by to Marek, kdyby v pojetí výpravy chyběla originalita. Zatímco zimní Bajkal dokázal přebruslit v „šustkách“ ze sekáče a občas tu chodil i s holými lýtky a v kloboučku, což udivovalo i otrlé Sibiřany, letní jezero obeplul na půjčeném nafukovacím kajaku.

„Tentokrát jsem šel ještě víc do retra. Měl jsem s sebou takovou černou šusťákovou bundu, kdysi se jí říkalo zimní. Mám ji asi od roku 1991, prodávala se v Polsku. Je dobrá hlavně proto, že je to čistá syntetika a nejrychleji uschne,“ vysvětluje cestovatel a přiznává, že tentokrát si vzal ale i modernější kousky jako speciální „gore-texku“ a zejména pak špičkové uhlíkové pádlo.

Vyrazil po řece Selenze, která ústí do Bajkalu a dál pokračoval podél východního pobřeží k severnímu cípu jezera až do Nižněangarska.

„Chtěl jsem si sjet i nějaké řeky. Kromě Selengy jsem vyrazil i po Irkutu a po horní Angaře. Tam jsem potkal dvaasedmdesátiletého cestovatele, jehož rodina patřila mezi volžské Němce. Stalin je hnal do Kazachstánu a tenhle pán se až v devadesátých letech vrátil do Německa, kde dostal občanství. Teď každý rok jezdí do Ruska na nějakou řeku,“ přibližuje jedno z mnoha setkání devětatřicetiletý Marek.

Když vzpomíná na plavbu po horní Angaře, často se mu vybaví jedno - komáři. „Tady na Olchonu nejsou komáři vůbec, na západním břehu je komárů méně než u nás, na východním břehu jich je hodně, protože tam ústí potoky a jsou tam různé meandry a bažiny, ale na vrchní Angaře jich je tolik, že přes ně není vidět. Na řece to ještě jde, ale každý krok do tajgy hrozí totálním vysátím,“ vypráví cestovatel a ukazuje jednotlivá místa na mapě.

Úspěšný cestovatel

Právě kvůli komárům, vůči nimž se bránil repelentem i bundou se síťkou na obličej, se rozhodl plavbu po řece po třech stech kilometrech ukončit. Pak pokračoval několik set kilometrů kolem západního pobřeží jezera až do Goloustného, kde ho čekal - jak říká - asi nejadrenalinovější zážitek cesty. Za necelou půlhodinu musel sbalit celou padesátikilovou bagáž včetně lodi, a to se zánětem šlachy na ruce, jejž dostal pár dnů před cílem, a doběhnout tři sta metrů na zastávku autobusu.

Zážitků z cesty má nepřeberně: Od setkání s medvědem až po nebezpečnou plavbu na ostrov Oltrek v bouři. Asi nejpodstatnějšími jsou pro něj ale setkání s obyvateli, z nichž se během let stali jeho přátelé. Mnozí ho poznávají zdálky a zvou ho domů se slovy „Pojď, přespíš u mě, jinak bys mě urazil.“

„Podobný přístup v Evropě neznáme. Je to něco nádherného, kvůli čemu stojí za to se k Bajkalu vracet,“ usmívá se Marek.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Mladíci se vloupali do žigulíku. Policistům neutekli
VIDEO: Mladíci se vloupali do žigulíku. Vytouženou projížďku nestihli

Dva mladí muži se nad ránem v Novém Jičíně vloupali do starého auta značky VAZ. V takzvaném žigulíku se prý chtěli jen projet. Kvůli včasnému zásahu strážníků...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Na Novojičínsku mizí v posledních týdnech pohonné hmoty z nádrží aut

Majitelé aut na Novojičínsku by si měli dávat pozor. Od začátku srpna tam totiž řádí zloděj či zloději, kteří nechtějí platit za pohonné hmoty. Kradou je z...  celý článek

Kus zábradlí prorazil čelní sklo auta.
Kus zábradlí při nehodě prorazil čelní sklo auta. Žena je v kritickém stavu

K následkům vážné nehody poblíž Morávky na Frýdecko-Místecku letěl v pondělí v poledne vrtulník záchranářů. Lékaři se tak snažili co nejrychleji pomoci ženě,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.