Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Půdní vyhnanství obřího obrazu končí. Rozvine se v ostravském plynojemu

  11:38aktualizováno  11:38
Neuvěřitelných 168 let ležel na půdě Arcibiskupského zámku v Kroměříži rozměrný obraz nazvaný Zavraždění svatého Václava. Veřejnost nesměla spatřit dílo malíře Antona Pettera, které mělo být ozdobou hlavního oltáře olomouckého dómu svatého Václava, protože se církevním hodnostářům nelíbilo. Půdní vyhnanství olejomalby na plátně ale končí.

Obraz úctyhodných rozměrů ozdobí bývalý ostravský plynojem přeměněný v multifunkční sál. | foto: Muzeum umění Olomouc

Obraz znázorňující násilnou smrt mladého českého knížete Václava patří díky svým rozměrům 8,5 krát 5,1 metru k největším v českých sbírkách. Zájemci celý výjev uvidí na vlastní oči v Gongu - nové multifunkční aule, která vznikla přestavbou bývalého plynojemu v památkově chráněné Dolní oblasti Vítkovic.

Postaral se o to šéf strojírenské společnosti Vítkovice Jan Světlík. A nejen proto, že je známým mecenášem umění. Obraz je totiž s Vítkovicemi spojen historicky.

"Zakladatelem podniku byl olomoucký arcibiskup, arcivévoda Rudolf Jan. Po jeho smrti firemní majetky přešly do vlastnictví arcibiskupství. V roce zahájení prací na obrazu byly tedy Vítkovice, stejně jako zmíněné dílo, ještě v držení této instituce," objasnila souvislosti historička archivu společnosti Vítkovice Hana Šústková.

Veřejnost uvidí obraz den před svatováclavským svátkem

Nadace strojírenské skupiny navíc přispěla na záchranu obřího plátna poškozeného dlouhým a nevhodným skladováním.

Unikát z Kroměříže

"Financovala první část restaurátorských prací, které dostali na starost manželé Šárka a Petr Bergerovi v Písečné u Žamberka. Právě z jejich dílny přivezeme v úterý obraz do Ostravy. Jeho slavnostní představení veřejnosti plánuje sdružení Dolní oblast Vítkovice pečující o národní kulturní památky na 27. září, den před svátkem Václava," dodala mluvčí Vítkovic Eva Kijonková.

Tehdy proslulý malíř náboženských a historických námětů Anton Petter (1781-1858) maloval obraz šest let. V roce 1838 si u něj dílo objednal arcibiskup Maxmilián Sommerau-Beckh. A měl jasné představy o tom, jak má dílo vypadat, aby se mohlo stát monumentální ozdobou hlavního oltáře olomouckého dómu svatého Václava.

Jenže s výsledkem spokojený nebyl. Arcibiskup odmítal především ústřední postavení bratrovraha Boleslava v popředí. Upozorňoval také například na chybějící svatozář sv. Václava nebo chtěl, aby uloupené knížecí insignie neodnášel Boleslav, ale postavy v pozadí.

Plátno se na hlavní oltář olomouckého dómu nedostalo

Přestože malíř námitky zpočátku odmítal, nakonec vyhověl a obraz přemaloval. Ani to ale nestačilo a obraz se na hlavní oltář nikdy nedostal. Plátno svinuté na válci skončilo na půdě kroměřížského zámku, který kdysi býval letním sídlem olomouckých arcibiskupů.

Poprvé a také naposledy nechal obraz rozvinout na zámeckém nádvoří v roce 1921 tehdejší archivář Antonín Breitenbacher. Jen proto, aby zjistil, v jakém je stavu. Poté obraz opět putoval zpět do půdního exilu.

Znovuobjevení se dílo dočkalo až loni. S podporou arcibiskupa Jana Graubnera a společně se zástupci Muzea umění Olomouc je oživil univerzitní profesor Ivo Hlobil, který vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. A tentokrát se obraz z půdy dostal nejen kvůli posouzení stavu malby.

Kdysi extravagantní, nyní originální

"Stejně jako archivář Breitenbacher v roce 1921 i my jsme měli problém najít prostor, kde by vůbec bylo možné Petterovo velkorozměrné plátno rozvinout," řekl historik umění Ondřej Zatloukal z Muzea umění Olomouc a dodal, že vůbec největší obraz svatého Václava vzbudil velkou pozornost u odborné veřejnosti.

"To, co bylo v době vzniku plátna kritizováno jako extravagantní, se dnes naopak jeví jako projev malířovy originality. Obraz si rozhodně žádá rehabilitaci. Jeho zařazení do celkového kontextu Petterovy tvorby a středoevropského malířství pozdního biedermeieru ovšem potrvá delší čas. Neobejde se bez spolupráce s rakouskými kolegy," uvedl renomovaný historik umění Ivo Hlobil pro olomoucké arcibiskupství.







Hlavní zprávy

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.