Speciální pedagožka Lenka Břenková s Dominikou Palkechovou v rehabilitační...

Speciální pedagožka Lenka Břenková s Dominikou Palkechovou v rehabilitační symyslové místnosti snoezelen. Těžce postiženým lidem pomáhá ke zklidnění i aktivizaci všech smyslů. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Ochrnuté dítě, zraněný voják. Nehýbali se, zázračně se však zlepšují

  • 5
Ochrnuté dítě, zraněný voják... I těžce postiženým lidem umí v Klimkovicích u Ostravy zlepšit kvalitu života. Potíž je, že intenzivní rehabilitaci nehradí pojišťovny. "Odborníci by měli navrhnout změnu," míní šéf lázní Jozef Dejčík.

Osmadvacetiletý Lukáš Hirka z Frýdecko-Místecka a dvanáctiletá Dominika Palkechová z Břeclavska mají odlišný osud.

Oba ale nutně potřebují velmi intenzivní rehabilitaci, která je přivedla do Sanatorií Klimkovice. "Dominika se narodila předčasně. Po několika dnech dostala infekci, která jí zablokovala mozek," vzpomíná matka děvčete postiženého mozkovou obrnou.

Dvanáctiletou Dominiku Palkechovou postihla mozková obrna. Její postižení se díky intenzivní rehabilitaci pomalu zlepšuje.

Do Klimkovic se vrací každý rok. Loni Dominika poprvé podstoupila program KlimTherapy, který nehradí pojišťovny. "Stojí 47 tisíc korun, když neplatíte pobyt, jinak 90 tisíc," říká matka Vladislava Palkechová. 

"Dceři se například uvolnily křečovitě sevřené ruce a naučila se lépe držet hlavu, což je důležité. Potřebuje opakování, aby se zlepšila, ale na to zatím nemám. Zkoušíme další novinku - smyslovou místnost Snoezelen," dodává žena.

Také Dagmar Hirková se vzdala zaměstnání a pomáhá v lázních svému už dospělému synu Lukášovi. Ten tam prožil posledních jedenáct měsíců a rád by ještě nějaký čas zůstal. "Koncem července uplyne rok, na který máme zajištěné financování. Uděláme vše, abychom mu pobyt prodloužili," říká otec mladíka Jiří Hirka.

Mise do Afghánistánu se mladému muži stala osudnou

Je rád, že jeho syn už dokáže díky speciální péči jezdit na elektrickém vozíku. "Pojišťovna mu ho sice nechce napsat, protože Lukáš má problémy s prostorovým viděním a nemůže na veřejné cesty, ale nevzdáme se," říká muž, který se naučil bojovat za syna.

Až do 26 let byl přitom Lukáš zdravý. Stal se vojákem a vyjížděl na zahraniční mise. Ta třetí a zároveň poslední v afghánské provincii Lógar se mu ale stala osudnou. V září 2012 v jeho bezprostřední blízkosti vybuchla raketa. Zasáhly ho i kusy rozmetané betonové zdi. Utrpěl tak devastující zranění lebky i mozku, že málem zemřel.

"Ve vojenské nemocnici měl špičkovou lékařskou péči, ale ne rehabilitaci. Lékaři tvrdili, že ji nezvládne," vzpomíná otec, který nakonec prosadil svou. Dohodl s lékaři, pojišťovnou i armádou vše, aby mohl odvézt syna do Klimkovic, což se vyplatilo. Před rokem byl totiž Lukáš upoutaný na lůžko, krmili ho žaludeční sondou a domlouval se jen pohybem očí, protože měl v krku díru, aby mohl dýchat.

"Dřív se naše lázně věnovaly víc fyzioterapii, teď se zaměřují na neurorehabilitaci. Máme dobré výsledky, proto k nám jezdí stále víc arabských i ruských klientů," říká prokurista Sanatorií Jozef Dejčík.

Problém je, že pojišťovny intenzivní rehabilitaci nehradí a málokdo ji může zaplatit sám. "Budeme usilovat o vznik odborné skupiny, která by měla navrhnout změny systému péče o lidi s poruchami mozkových funkcí. Je řada metod, které jim mohou hodně pomoci," říká Jozef Dejčík.