Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hornická historie: Od krav k dolům aneb Jak se měnila a přesouvala Karviná

Seriál   20:05aktualizováno  20:05
V dalším díle seriálu MF DNES a iDNES.cz o historii hornictví v Moravskoslezském kraji jsme se zaměřili na Karvinou. Ta se kvůli těžbě uhlí zásadně proměnila a dokonce i o několik kilometrů posunula.

Na kolorované pohlednici z roku 1916 je vyobrazen Panský hotel. Panský, později Závodní hotel vybudovaný Larisch-Mönnichy stával na hlavní ulici. Naposledy byl v provozu jako hotel Baník, srovnán se zemí v roce 1970. | foto: Státní okresní archiv karviná

Těžba uhlí hrála podstatnou roli v proměně Karviné. Ta na začátku devatenáctého století ještě byla malou obcí, kde se místní specializovali na chov domácích zvířat. V knize Reginalda Kneifela Topographie des k. k. Antheils von Schlesien z roku 1804 se uvádí, že ve vsi Karviná se nacházelo 106 domovních čísel a žilo zde 630 obyvatel.

Na karvinských lukách tehdy byly ke spatření krávy, ale ještě více viditelná byla tisícihlavá stáda ovcí merino, které chovali majitelé karvinského panství Larisch-Mönnichové. „Vysoká kvalita vlněné stříže karvinských ovcí Larisch- Mönnichům zaručovala dobrý odbyt a velké zisky. V roce 1840 počet ovcí chovaných na karvinském panství dosahoval 40 tisíc kusů,“ uvedl Radim Kravčík, kastelán karvinského zámku Fryštát.

Sláva a bída hornictví na Ostravsku

Střed Karviné byste tehdy nenašli na stejném místě jako dnes. Byl několik kilometrů vzdálen – stará Karviná ležela v dnes již okrajové a vybydlené městské části Doly. „Určitým středobodem dění býval ve starším období kostel sv. Petra z Alkantary a ‚starý‘ zámek jako centrum vrchnostenské správy,“ podokl Kravčík.

Až s polovinou devatenáctého století a s intenzivním rozvojem těžby uhlí se město začalo měnit. „Z malé vesnice se Karviná stala dvacetitisícovým městem s velkým významem, vlastní radnicí, náměstím i kostely,“ řekla mluvčí karvinské radnice Šárka Swiderová.

Tento přerod je spojen se zakládáním hlubinných dolů s hloubkou 300 až 500 metrů, poptávkou po uhlí způsobenou rozvojem industrializace a napojením Karviné na železnici (1868, Košicko–Bohumínská dráha, pozn. red.). Po roce 1850 jsou dvěma místními těžířstvy, Doly Larisch-Mönnichů a Doly Těšínské komory, resp. Rakouské báňské a hutní společnosti a. s., zakládány například doly Františka, Gabriela, Jindřich, Jan-Karel a další.

A do obce se valí davy lidí. „Do 70. let 19. století přicházeli za prací do Karviné zejména lidé ze sousedních obcí a obyvatelé z okolních okresů Rakouského Slezska. V menší míře pak lidé z Haliče a Moravy. Mezi lety 1880 až 1910 se počet příchozích z Haliče několikanásobně zvětšil a představoval až sedmdesátiprocentní podíl ze všech nově příchozích v tomto období,“ objasnil Kravčík.

Prudký nárůst obyvatelstva přinesl vznik kolonií

Zatímco ještě v roce 1851 měla Karviná pouhých 1 479 obyvatel, v roce 1890 to bylo již 7 746 obyvatel a v roce 1930 se počet místních zvýšil na 20 833.

Pro tisíce příchozích bylo samozřejmě nutné obstarat bydlení, proto těžířstva začala s výstavbou rozsáhlých dělnických kolonií. V 90. letech 19. století tak vznikají velké hornické kolonie soustředěné nedaleko dolů. „V koloniích byly budovány udírny a pekárny. Ve větších koloniích se stavěly rovněž školy. Součástí byly také obchody s potravinami a základními potřebami. Jejich nedílnou součástí byly hostince a hospody,“ přiblížil obraz staré Karviné Radim Kravčík.

Fotogalerie

Výstavní domy, mezi nimi například Panský hotel, se nacházely kolem hlavní ulice a ve staré Karviné nechyběl ani pivovar nebo budova spořitelny. Uvažovalo se také o výstavbě typického náměstí, které do té doby Karviné chybělo. Existuje i plán z dvacátých let 20. století, ale k jeho realizaci nikdy nedošlo.

Naopak, Karvinná (po roce 1920 opravdu se dvěma „n“, před rokem 1920 se zase užívalo Karvín, Karvína – pozn. red.), začala v roce 1936 uvažovat o výstavbě nového města a o spojení s okolními obcemi. Důvodem byla těžba, která si začala vybírat daň. „Na zástavbě města se začaly projevovat vlivy důlní činnosti,“ vysvětlil Kravčík.

K vytvoření „Velké Karviné“ došlo až po válce. Po únoru 1948 se spojily obce Fryštát, Karvinná, Darkov, Ráj a Staré Město. Na název nového města byla vypsaná veřejná soutěž a vyhrálo pojmenování Karviná.

Centrem města se stala část Fryštát a dříve centrální lokalita Karviná-Doly se stala periferií města. Nyní je tato část jen stínem toho, jaký význam měla na přelomu 19. a 20. století. To, kde dříve stála stará Karviná, nadále udržuje v paměti zejména kostel sv. Petra z Alkantary. Ten je vyhledávaný nejen věřícími, ale rovněž turisty. Vlivem těžby pod ním totiž klesla půda v poměrně krátké době o 37 metrů a kostel se naklonil a vychýlil o 6,8 stupně na jih.

Ještě počátkem devadesátých let minulého století hrozilo kostelu zřícení a byl určen k demolici. V letech 1994–1995 se ale uskutečnila jeho generální oprava a zajištění objektu a kostel se stal turisticky vyhledávaným místem. Přezdívá se mu česká Pisa.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.