Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odra skrývá velmi staré kmeny. Pokáceny byly už ve třináctém století

  8:09aktualizováno  10:00
O kmenech, které se objeví v korytě Odry u Petřvaldíku na Novojičínsku, když dostatečně klesne hladina, vědí někteří místní roky. Až teď ale vědci z Mendelovy univerzity v Brně poodkryli jejich příběh.

Osm století staré kmeny leží většinu roku pod hladinou Odry. Odborníci nyní zjišťují, k čemu v dávných dobách sloužily. | foto: Ivan Bartoš

„Tipoval jsem, že by to mohly být topoly černé,“ říká Ivan Bartoš ze Správy Chráněné krajinné oblasti Poodří. Jeho domněnku ovšem vědci vyvrátili. Zjistili, že kmeny jsou jedlové. A zhruba osm set let staré.

„Vzhledem k tomu, že jim chybí takzvaný podkorní letokruh, nejsme schopni určit přesný rok skácení. Můžeme jen říct, po kterém roce byly pokáceny. Výsledky dendrochronologické analýzy ukazují, že k tomu došlo po roce 1200,“ vypráví Tomáš Kolář z Ústavu nauky o dřevě Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Zatím není zcela jasné, jak se kmeny na místo dostaly. „Mohli je sem dotáhnout lidé, ale mohla je připlavit i řeka,“ přemýšlí Ivan Bartoš. Brněnští vědci pracují s teorií, že klády mohly například tvořit hať, tedy zpevnění cesty vytvořené z kmenů.

V Polance našli starou dřevěnou konstrukci

Skutečnému využití klád by na kloub mohli přijít archeologové z Národního památkového ústavu v Ostravě v čele s Michalem Zezulou, s nimiž pracovníci Mendelovy univerzity dlouhodobě spolupracují.

„Byli z nálezu nadšení. Zajímá je i proto, že již dříve u blízké Polanky nad Odrou zkoumali dřevěnou konstrukci v řečišti Odry, o které předpokládají, že mohla sloužit jako vrš pro lov ryb,“ líčí Tomáš Kolář.

Na území republiky vědci z Mendelovy univerzity nacházejí kmeny staré tisíce let, objevili třeba i kmen ze šestého tisíciletí před naším letopočtem. Obvykle to jsou duby, protože jejich dřevo má velmi dobrou trvanlivost. Dřevo stromů z Odry u Petřvaldíku, mezi nimiž byly hlavně jedle, ale i jeden dub a buk, se uchovalo po tak dlouhou dobu, protože bylo zanesené sedimenty a nyní je téměř celoročně ukryté pod hladinou vody.

Poloha kmenů ukazuje ještě na další zajímavý aspekt. Nacházejí se totiž na vrstvách štěrku a připomínají tak situaci před staletími, kdy oderská niva byla ještě štěrková podobně jako například některé dnešní nivy v Rumunsku.

Poznatek vědců o stáří stromů zaujal i lidi na Facebooku, kde zástupci Správy CHKO Poodří informaci zveřejnili. „Tak to je fakt zajímavé. A kde to prosím přesně je?“ ptá se na sociální síti jedna z přispěvatelek. Ivan Bartoš se jen usmívá a přesné místo neprozradí. „Teď by lidé klády stejně nenašli. Hladina je vysoko.“





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační foto)
Moravskoslezské univerzity se „přetahují“ o studenty, lákají na stipendia

Plošné kampaně, návštěvy na středních školách i vlastní festivalová pódia. Vysoké školy v Moravskoslezském kraji se snaží čelit nepříznivému demografickému...  celý článek

Autobus MHD Ostrava.
Opozice v Ostravě žádá pro děti do 15 let MHD zdarma, koalice váhá

Když se vedení Ostravy nedávno pochlubilo, že přebytek hospodaření za rok 2016 činí rekordní sumu přes miliardu korun, opozice hned navrhovala, nač peníze...  celý článek

Lídr lidovců Pavel Bělobrádek a předseda hnutí STAN Petr Gazdík na volebním...
Konce koalice litujeme, smutní moravskoslezští šéfové KDU-ČSL a Starostů

Po krátkých námluvách rychlé sezdání, jenže před první vážnější zkouškou pevnosti vztahu stejně spěšný rozvod. Tak lze stručně charakterizovat ukončenou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.