Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odra skrývá velmi staré kmeny. Pokáceny byly už ve třináctém století

  8:09aktualizováno  10:00
O kmenech, které se objeví v korytě Odry u Petřvaldíku na Novojičínsku, když dostatečně klesne hladina, vědí někteří místní roky. Až teď ale vědci z Mendelovy univerzity v Brně poodkryli jejich příběh.

Osm století staré kmeny leží většinu roku pod hladinou Odry. Odborníci nyní zjišťují, k čemu v dávných dobách sloužily. | foto: Ivan Bartoš

„Tipoval jsem, že by to mohly být topoly černé,“ říká Ivan Bartoš ze Správy Chráněné krajinné oblasti Poodří. Jeho domněnku ovšem vědci vyvrátili. Zjistili, že kmeny jsou jedlové. A zhruba osm set let staré.

„Vzhledem k tomu, že jim chybí takzvaný podkorní letokruh, nejsme schopni určit přesný rok skácení. Můžeme jen říct, po kterém roce byly pokáceny. Výsledky dendrochronologické analýzy ukazují, že k tomu došlo po roce 1200,“ vypráví Tomáš Kolář z Ústavu nauky o dřevě Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Zatím není zcela jasné, jak se kmeny na místo dostaly. „Mohli je sem dotáhnout lidé, ale mohla je připlavit i řeka,“ přemýšlí Ivan Bartoš. Brněnští vědci pracují s teorií, že klády mohly například tvořit hať, tedy zpevnění cesty vytvořené z kmenů.

V Polance našli starou dřevěnou konstrukci

Skutečnému využití klád by na kloub mohli přijít archeologové z Národního památkového ústavu v Ostravě v čele s Michalem Zezulou, s nimiž pracovníci Mendelovy univerzity dlouhodobě spolupracují.

„Byli z nálezu nadšení. Zajímá je i proto, že již dříve u blízké Polanky nad Odrou zkoumali dřevěnou konstrukci v řečišti Odry, o které předpokládají, že mohla sloužit jako vrš pro lov ryb,“ líčí Tomáš Kolář.

Na území republiky vědci z Mendelovy univerzity nacházejí kmeny staré tisíce let, objevili třeba i kmen ze šestého tisíciletí před naším letopočtem. Obvykle to jsou duby, protože jejich dřevo má velmi dobrou trvanlivost. Dřevo stromů z Odry u Petřvaldíku, mezi nimiž byly hlavně jedle, ale i jeden dub a buk, se uchovalo po tak dlouhou dobu, protože bylo zanesené sedimenty a nyní je téměř celoročně ukryté pod hladinou vody.

Poloha kmenů ukazuje ještě na další zajímavý aspekt. Nacházejí se totiž na vrstvách štěrku a připomínají tak situaci před staletími, kdy oderská niva byla ještě štěrková podobně jako například některé dnešní nivy v Rumunsku.

Poznatek vědců o stáří stromů zaujal i lidi na Facebooku, kde zástupci Správy CHKO Poodří informaci zveřejnili. „Tak to je fakt zajímavé. A kde to prosím přesně je?“ ptá se na sociální síti jedna z přispěvatelek. Ivan Bartoš se jen usmívá a přesné místo neprozradí. „Teď by lidé klády stejně nenašli. Hladina je vysoko.“







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.