Strop kaple měl být podle projektu během rekonstrukce stržen kvůli svému špatnému stavu.
„Dřevěné desky byly shnilé a prožrané červotočem. Dělníci už byli nahoře a měli strop shodit, když jsem si náhodou všiml místa, kde odpadl kousek omítky. Byla tam červená barva, která v tom místě vůbec neměla být,“ vyprávěl Robert Winkler, majitel stavební firmy, jež měla opravu kaple na starosti.
Pro jistotu nechal shodit další část omítky, aby zjistil, co se pod ní skrývá. „Najednou jsme stáli pod kusem obrazu. Okamžitě jsem chlapy zastavil, že se strop bourat nebude, a volal jsem památkářům,“ pokračoval.
Po odstranění omítky se pak před zraky přihlížejících objevila nádherná stropní malba, která byla navíc v překvapivě zachovalém stavu. A která podle všech předpokladů v kapli vůbec neměla být.
„Byla to náhoda, že jsme malbu zachránili.“
„Malovaný záklopový deskový strop v kapli datujeme někdy do roku 1740 až 1750. Přitom písemný záznam z roku 1862 tvrdí, že strop měl být stržen a nahrazen novým,“ přiblížil Radim Kravčenko, který má na oderské radnici na starosti památkovou péči.
„Je možné, že dělníci, kteří tehdy kapli obnovovali, si chtěli ulehčit práci. Na malovaný strop nabili rákos a nahodili omítku,“ doplnil Kravčenko.
Podobného názoru je i Winkler. „Často se na dělníky nadává, že si ulehčují práci, ale tehdy před sto padesáti lety tím vlastně ten obraz zachránili,“ podotkl.
Malba znázorňuje dva výjevy: korunování Panny Marie a Svatou Trojici. Aby bylo možné ji zachránit, musely se jednotlivé stropní desky očíslovat, postupně rozebrat a přenést do ateliéru restaurátora Petra Stirbera, který se spolu s Romanou Balcarovou postaral o její obnovu.
„Byla to obrovská náhoda, že se ji podařilo zachránit. My děláme opravy památek často, ale takový úžasný pocit nepamatuji,“ hodnotí zpětně celou událost Winkler.
Přitom to nebylo jediné překvapení, jež provázelo rekonstrukci tři století staré barokní kaple sv. Rodiny. Nejprve dělníci narazili na roubenou konstrukci, která obepínala jižní a východní stěny svatostánku.
„Jedlové, nahrubo otesané trámy byly od počátku stavby zakryty omítkou a neplnily nosnou funkci,“ přiblížila Alena Buczková, vedoucí odboru kultury a školství na oderské radnici.
Podobně jako strop byla i roubená konstrukce silně napadena dřevokaznými houbami a dřevokazným hmyzem. V tomto případě bylo nutné většinu trámů nahradit novým jedlovým dřevem, těch původních zůstalo jen několik.
Dalším překvapením byla původní podlaha z velkoformátové břidlice, která se skrývala pod tou současnou. Pod ní výkopové práce odhalily náznaky uceleného zdiva.
Zda se jedná o zbytky hradeb kolem hřbitova, nebo zbytky jiné stavby, prozradí až archeologická zpráva, kterou zpracovává Národní památkový ústav v Ostravě.
