Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odstřel pomáhá jen trochu, divočáci likvidují pole stále více

  13:23aktualizováno  13:23
Divoká prasata jsou v Moravskoslezském kraji výrazně přemnožená. Pociťují to jak myslivci, kteří jich každoročně odloví víc a víc, tak zemědělci, jimž prasata působí na polích značné škody.
Divoké prase - ilustrační foto.

Divoké prase - ilustrační foto. | foto: MF DNES

Osm a půl tisíce divokých prasat ulovili v minulém roce myslivci v kraji. To je podle údajů krajského odboru životního prostředí a zemědělství o šest tisíc více než v roce 2003. Přemnožená prasata ničí úrodu zemědělcům a myslivci nestíhají jejich stavy dostatečně snižovat. „Byly doby, kdy jsme ve sdružení ulovili ročně třicet prasat, dnes jich ulovíme třeba o sto víc. Je to náročné a z koníčku se stává dřina,“ řekl předseda opavského mysliveckého spolku Zdeňek Glauder.

Přemnožení divokých prasat pociťují i zemědělci. „Černá zvěř způsobuje téměř 90 procent škod na polích,“ uvedl František Mariánek z Regionální agrární komory Ostravsko.

Největší škody prasata páchají od dubna do září. „Požírají nám kukuřici, obilí i řepku. Mají výborný čich, takže už po zasazení kukuřice ji vyrývají ze země. Řepku ničí taky tím, že ji trhají, nosí na hromady a pak na ní spí. Škody mohou jít až do statisíců,“ sdělil vedoucí zemědělské firmy v Bohušově Josef Vendolský.

Řepkové lány poskytují ideální úkryt

Divoká prasata jsou v posledních letech přemnožená především kvůli dobrým podmínkám, které v Česku mají. Velké plochy osázené kukuřicí nebo řepkou jim poskytují kromě potravy i ideální úkryt.

„Nemůžeme stavy černé zvěře efektivně snižovat, když se zvířata mají celoročně kde schovávat. Tento problém řeší všude v Evropě, kde se ve velkém pěstuje řepka,“ vysvětlil předseda mysliveckého spolku v Novém Jičíně Ladislav Raffai.

Prasatům přeje i vhodné klima. „Máme u nás mírné zimy, během kterých slabší kusy zvěře nevyhynou, ale naopak se dále rozmnožují. Zvířata jsou stále menší a neduživější, škody však páchají velké. Bachyně dnes mají selata i víckrát do roka,“ poznamenal předseda opavského mysliveckého spolku Zdeněk Glauder.

Lov prasat pak komplikuje i fakt, že se jedná o noční zvěř. Myslivci se navíc shodují, že prasata jsou velmi inteligentní a přizpůsobivá zvířata, která se nenechají zmást. „Stavy černé zvěře se začaly zvyšovat od roku 2004,“ uvedl Kamil Peichl z odboru životního prostředí a zemědělství Moravskoslezského kraje.

Pomohly by i oddělovací pásy mezi polem a lesem

Jen v minulém roce myslivci dokonce ulovili o dva tisíce prasat více než v roce 2013. „Nemusí to však znamenat, že stavy černé zvěře náhle narostly, mohly být jen lepší podmínky k lovu. Počet divokých prasat se od roku 2011 pohybuje v rozmezí tří tisíc kusů,“ dodal Peichl.

Situace nemá jednoduché řešení. Zemědělci požadují zintenzivnění lovu, myslivci naopak volají po pěstování rostlin na menších plochách. „Pro zmírňování škod se zatím dělá velmi málo. Spoléhá se hlavně na odlov zvěře, což je z dlouhodobého hlediska málo účinné,“ poznamenal Mariánek.

Mnohdy záleží hlavně na konkrétních dohodách myslivců a zemědělců. „Zemědělci mohou například vytvořit oddělovací pásy mezi lesy a poli nebo proložit vysoké plodiny plodinami nižšími, kde se zvěř nemůže ukrýt,“ řekl Mariánek.

Změnu může přinést novela zákona o myslivosti, která je v legislativním plánu ministerstva zemědělství pro letošní rok. „V novém zákoně mají být zahrnuty nové způsoby lovu. Už se nebude například tolik hledět na velikost lovené zvěře, budou povoleny nové metody lovu. To by mohlo pomoci snížit stavy černé zvěře,“ dodal Ladislav Raffai. Někteří myslivci však na novelu pohlíží s obavami a vytýkají jí mimo jiné povolení některých metod lovu, které se pohybují na hranici etiky.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.