Překvapivě na vlastní náklady, bez státních dotací. Členů spolku je na čtyři desítky a jejich vedoucí Ilona Rozehnalová, zakladatelka spolku, vysvětluje, na jakém principu tato aktivita funguje.
„V předchozích letech jsme vedli diskuse, proč je ve městě tak málo pamětních desek nebo naučných cedulí a proč veřejný prostor vypadá, jak vypadá. Nakonec jsme se dohodli, že založíme spolek a uděláme pro zlepšení, co je v našich silách. Od počátku jsme se dohodli, že na aktivity spolku nebudeme žádat žádné dotace a všechny akce i pamětní desky a naučné cedulky platíme ze svého,“ říká Ilona Rozehnalová.
Spolek se snaží přetvářet veřejná prostranství našeho města k lepšímu. Dbá ale také na vzdělání a povědomí o historii.
„Vydáváme za tím účelem bulletin, který vychází pravidelně čtyřikrát do roka na rovnodennost a slunovrat. Vycházejí v něm články o historii Ostravy, literatuře a umění, ale také aktuální témata, včetně nejrůznějších kauz, které hýbou současnou Ostravou,“ vysvětluje zakladatelka spolku.
Za krásnou Ostravu má i své webové stránky, kde kromě aktualit a pozvánek na zajímavé kulturní akce najde návštěvník i archiv témat.
„Shromažďujeme informace a dokumenty k důležitým ostravským tématům, například k diskusím o budoucnosti vědecké knihovny, městské galerie a podobně,“ popisuje Rozehnalová.
Spolek pomohl vytvořit unikátní mapu plastik
Loni se okrašlovací spolek podílel na vytvoření unikátní mapy plastik, kterých jsou ve městě desítky, ale o jejich minulosti se mnoho neví. „Taková databáze Ostravě citelně chyběla,“ připomíná Rozehnalová.
Mnoho děl přitom bylo v posledních letech zlikvidováno, často právě proto, že majitelé a občané neznali jejich hodnotu, případně sochy likvidovali proto, že vznikly za komunismu.
„Databáze by měla lidem pomoci pochopit, že umělecká díla ve veřejném prostoru jsou pro město a jeho tvář zásadní a nemělo by se zbytečně ničit to, co je kvalitní a co nám tady zanechali naši předkové,“ uvádí Ilona Rozehnalová.
V letošním roce spolek databázi dále doplňuje. „Pokud někdo ze čtenářů bude mít fotky ostravských soch, archivní dokumenty a jiné materiály, budeme rádi, když se nám ozvou,“ dodává.
V loňském roce okrašlovací spolek založil iniciativu Ostrava je v centru, která poukazuje na současný tristní stav historického centra. Iniciativa zároveň mapuje vznikající obchůdky, výstavbu v centru a vede diskusi o tom, co s centrem dál.
„Iniciativa má obrovský ohlas veřejnosti, na Facebooku máme okolo 15 tisíc aktivních uživatelů za týden a lidé se také ve velkém počtu účastní veřejných debat a happeningů, které pořádáme. Ostravané mají historické centrum rádi a záleží jim na něm – důkazem je kromě jiného také výsledek nedávného dotazníkového šetření města. Přestože v dotazníku nebyla problematika skomírajícího centra uvedena, lidé měli potřebu ve volných odpovědích na toto poukazovat,“ upozorňuje Rozehnalová.
Spolek pamětními deskami připomíná i významné rodáky
Spolek Za krásnou Ostravu také osazuje pamětní desky připomínající významné ostravské rodáky, o nichž se na veřejnosti tolik neví. Vytváří je mladí sochaři Šárka Mikesková a Jan Šnéberger.
Celkem je zatím pamětních desek pět. Dvě na zdech domů, které jsou věnované spisovateli Zdeňku Jirotkovi a literárnímu historikovi Vladimíru Macurovi, a dvě pamětní destičky jsou v trávníku před domy jako takzvané stolpersteiny.
Připomínají lidi, které perzekvoval komunistický režim, a jsou věnovány manželům Šavrdovým, významným ostravským chartistům, a publicistovi Karlu Biňovcovi. Jedna destička je k nalezení před sochou Směrník u sídla Národního památkového ústavu.
Velmi důležitá byla také okrášlení, která ukázala, že lidé opravená místa nemají tendence ničit.
„Velmi mě překvapila už první akce spolku v roce 2013, kdy jsme opravili pamětní desku mlýna na Mlýnské ulici a očistili ji od sprejů a polepů. Spousta lidí tehdy na Facebooku psala, že je to zbytečné a že nám to hned někdo zničí. Když se ale k mlýnu podíváte dnes, je to tam čisté, a dokonce tam někdo přidal lavičku, na níž přibývají nejrůznější citáty o životě,“ popisuje.
Podle Rozehnalové spolku nezištně pomáhají samotní občané Ostravy. O historii i současnost města mají jeho obyvatelé enormní zájem. Starají se třeba o bylinkovou zahrádku v Milíčově ulici, která nyní po dvou letech nádherně vyrostla. „V létě ji kromě nás chodí zalévat lidé ze sousedství, prostě tu bylinkovou zahrádku vzali za svou, za což jsme strašně rádi,“ pochvaluje si.
Spolek má čtyřicet stálých členů. Pokud někdo odejde, je navržen někdo další, kdo pro Ostravu něco dělá a souhlasí s ním všichni členové.
„Založili jsme také sekci Přátelé spolku, kam se může přihlásit každý – přihláška je k vyplnění v Antikvariátu a klubu Fiducia. Přátelé spolku jsou zařazeni do adresáře a dostávají všechny informace, co se chystá a podobně. Samozřejmě na akce spolku lze chodit i bez toho. Vítáme každého, komu na Ostravě záleží a má chuť pro ni něco udělat,“ dodává Rozehnalová.
