Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kubiš sloužil rok na Opavsku. Pamětní desku mu vyráběli s trhavinou

  18:57aktualizováno  18:57
Hodil granát, který nenáviděnému Reinhardu Heydrichovi způsobil smrtelné zranění. Jméno Jana Kubiše pak obletělo celý svět. Ale čtyři roky předtím, když sloužil v Opavě, znal perspektivního vojáka jen málokdo. Sedmdesát let po atentátu odhalili v Opavě neobvyklou pamětní desku.

Sedm desítek let od atentátu na nenáviděného Heydricha trvalo, než se v Opavě objevila pamětní deska upomínající na službu odvážného Jana Kubiše. (28. května 2012) | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Originální pamětní deska od pondělka zdobí budovu opavského magistrátu na Krnovské ulici. Budovu bývalých kasáren, kam před válkou jezdil i Jan Kubiš. Radní Opavy přemýšleli o způsobu připomenutí Kubišova působení v regionu asi rok.Pak se rozhodli pro desku se symbolem samotného atentátu.

Jan Kubiš na Opavsku

Parašutista Jan Kubiš

podzim 1937: Kubiš se stal členem 13. strážního praporu bruntálského pěšího pluku Střelce Jana Čapka. Pluk hlídal stavbu pohraničního opevnění. Třetí rota, jejíž součástí Kubiš byl, byla ubytovaná v Litultovicích.

duben 1938: Celý prapor přešel pod opavský pěší pluk 15. Na jaře 1938 byla také část vojáků třetí roty přemístěná do hasičské zbrojnice v Sádku. Jan Kubiš jim velel. Přesunuli se, protože stavba pevnůstek pokročila. Kubiš v té době začal jezdit i do Opavy, například na střelby v místní střelnici.

říjen 1938: po mnichovské dohodě museli českoslovenští vojáci z pohraničí pryč. Jan Kubiš odchází se svou jednotkou začátkem října. Pár měsíců nato odchází do civilu.

"Abych docílila efektu trhání kovu, musela jsem použít zase trhavinu. Přála bych si, aby byla tato pamětní deska připomínkou morálky v její explozivní podobě," uvedla autorka desky, sochařka Pavla Kačírková.

Ordneři otravovali studně

Jan Kubiš na Opavsku strávil poslední předválečný rok. Hlídal výstavbu pohraničního opevnění. A to nebylo jednoduché, vojáci na hranicích čelili záškodníkům.

"V kraji převládalo německé obyvatelstvo a vztahy byly vyhrocené. V Sádku, kde se oddíl usadil, byli vojáci přijati bez emocí. Lidé si uvědomovali, že staví opevnění pro jejich ochranu a na výstavbě se často podíleli. V okolních obcích ale klid nebyl," popsal předseda Sdružení válečných veteránů a vojenský podplukovník Pavel Skácel.

Němci bojkotovali stavební práce, kradli stroje a zařízení, trávili studny. To popisují i vzpomínky Jiřího Chvílíčka, jenž s Kubišem sloužil. "Denně byly hlášeny přepady strážních hlídek. Ordneři dělali veliké škody, také nám otravovali studně," napsal Chvílíček.

Na odhalení desky přijeli příbuzní

 Jana Kubiše líčí jako obětavého a poctivého velitele, který každému poradil a pomohl. Na Opavsku Kubiš také zažil stahování vojenských jednotek z pohraničí po podpisu mnichovské dohody.

"Tuhle část jeho života jsme vůbec neznali," přiznal Jiří Dusík, prasynovec Jana Kubiše. Spolu se dvěma sestrami Jiřinou a Julií a se svou maminkou přijeli do Opavy na slavnostní odhalení. Rodina žije stále v Dolních Vilémovicích, Kubišově rodné obci.

"Naše babička byla nevlastní sestrou Jana Kubiše. Když posílali rodinu do koncentračního tábora, zatímco zbytek musel do Mathausenu, tato část rodiny šla do Terezína. To je zachránilo," vysvětlila Jiřina Dusíková.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.